Kterak je mi smutno

1. srpna 2017 v 22:33 | Camelia |  TTKM
Ano, vidíte dobře, opět další okecávající článek. Ano, slibovala jsem, že už další nebude. Ano, měla jsem se dokopat k nečemu mnohem dřív, ale... Upřímně, tentokrát nemám vlastně ani žádnou výmluvu. Prostě se mi nechtělo. Svět blogu mě přestává lákat tak, jak mě lákal kdysi, a touha psát příběhy mě už pomalu opouští. Zkrátka, nemám na ni takový talent, abych si mohla dovolit trávit tuny volného času sesmolováním slov do vět a odstavců. Nejspíš mám větší talent na malování, což jsem měla asi vždykcy, a nechápu, proč jsem se někdy snažila dokázat si, že psaní zvládnu. Nejspíš z hecu. Nebo možná jako útěk z reálného života.



Před ním už ale bohužel utéct nemůžu. V říjnu nastupuji na UK a jsem z toho dost... nervózní. Mám pocit, že nejsem připravená na takovou změnu - přesněji: na tolik velkých změn najednou.
Už nebudu malá holka, už nebudu bydlet u rodičů, už za mě nikdo moje věci nevyřeší, nemůžu se schovat před vším zlým, co se může stát.
Vím, že to musí přijít, ale stejně všechno ve mě křičí: PROBOHA, PROSÍM, NECHTE MĚ BÝT JEŠTĚ CHVÍLI DÍTĚTEM! Připadám si jako... naivní malá holčička a mám strach, že mě stáhne vír velkoměsta. Mám strach, že něco podělám. Mám strach, že jsem si vybrala špatný obor a... zkrátka, mám strach ze sakra hodně věcí, jak jste již jistě pochopili.

Přemýšlím, co bych chtěla slyšet; co by mě uklidnilo, jenže se nejspíš nic takového říct nedá. Potřebuju prostě, aby to už přišlo - a současně se modlím, že to třeba nepřijde.

Už se zase moc rozepisuju, co? Nebojte se, už končím.

Přeju Vám, abyste se měli lépe než já, a jestli někdo máte chuť pokecat, pište do komentářů. Ráda si přečtu, jak se máte, jak si užíváte prázdniny, nebo jestli se taky tak bojíte změn, jako já.

Zdar a sílu,
Cam.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kata-chan Kata-chan | Web | 3. srpna 2017 v 15:53 | Reagovat

Praha UK? Ale, tak to se možná budeme nevědomky vídat :D no přeju hodně štěstí ;)

2 Camelia Camelia | E-mail | Web | 3. srpna 2017 v 16:12 | Reagovat

[1]: Děkuji. Tobě taky :)

3 Ev/Tash/Dobrý holub... Ev/Tash/Dobrý holub... | 5. srpna 2017 v 22:33 | Reagovat

Karlova univerzita v Praze? No páni, to zní jako velká věc. :) Gratuluji k přijetí. Rozumím tvým strachům, ačkoli já sama jsem se ještě nepoprala ani s maturitou (bojovník se ze mě stane až tento rok :D), už teď mám pocit, že se v tom všem lehce (tedy spíš těžce) ztrácím. Myslím, že to chce zhluboka se nadechnout a věřit sám sobě, věřit v to dobré a nepředstavovat si to špatné. :) Určitě si tenhle rok udělala pořádný kus napřed, a máš právo být na sebe hrdá! A co se týče těch správných rozhodnutí... Kdo ví, co je správné... a je-li vůbec něco takového, jako správné rozhodnutí. Obor, který sis vybrala, určitě není pouhou náhodou. Někdy, když se bojím,zda-li jsem se nevydala špatným směrem, pouštím si skladbu od Enyi - Only time... jenom čas nám ukáže... A co se týče toho dítěte, člověk jím může zůstat navždy, jenom občas musí alespoň zdánlivě přistoupit na pravidla té podivné hry... a předstírat, že je "dospělým". Nebo... alespoň se domnívám. Je to tak správně? Kdo ví, Cam, kdo ví. Každopádně, hodně štěstí a hlavu vzhůru! :) Jak říká Alchymista, když něco opravdu chceme, celý vesmír se spojí, abychom to mohli uskutečnit.

4 Ev Ev | 5. srpna 2017 v 22:36 | Reagovat

P.S. Jsem moc ráda, že ses vrátila k blogování, tvoje články mi chyběly. :) A není důležité, jak jsme dobří, ale jak nás věci, které děláme, naplňují. :) (haha, já vím, jsem jako studnice moudrostí, ale ve skutečnosti sama tápu, vždyť víš)

5 Cam Cam | E-mail | Web | 8. srpna 2017 v 15:53 | Reagovat

[3]: Ach, můj milý holube, mé drahá Tash/Ev, i mne velice chyběly tvé dlouhé komentáře! Neboj se, maturita se dá zvládnout, stačí se na ní jen dobře přirpavit a nepodcenit to. A pak hlavně nezmatkovat.
Já doufám, že dítětem zůstanu vždycky, ale trochu víc se bojím těch dosud neznámých, zbytečných pravidel.
Nejspíš máš pravdu. Co je správné? Jenže víš co, i když ti tvé rozhdnutí přinese i dobré věci, přesto mívám (a věřím, že nejsem sama) tendence, dívat se jen na tu stinnou stránku věci. Nejsem pesimista, to ne, jen mě pak často mrzí, že jsem se nerozhodla jinak.
Tys taky četla Alchymistu? Je to skvělá knížka. Nechápu, jak ji někdo může nechápat. A ano, ta věta je... magická. Dodává mi odvahu, ale současně ji i podkopává, protože se neustále ptám, jestli to vážně chci. Nebo jestli to dělám, protože se to ode mě očekává, a já stejně jako ten prodavač skla nemám odvahu na to to změnit.

P.S.: Jsem ráda, že alespoň někdo to ocenil :D Ano, samozřejmě, máš pravdu. Jen mě mrzí, že se mi do toho nechce přestože jsem slíbila, že to dopíšu. Nerada porušuji svoje sliby, ale zase mám pocit, že hodně lidí už přestalo Naruta číst a z mých čtenářů zbyla jen hrstka a říkám si... nemohla bych svůh čas využít nějak jinak?
Ale zatím si blog nechám. Kdo ví, třeba se jednou ohlédnu a řeknu si, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, co jsem kdy udělala.

Držím palce a děkuji ti za slova podpory :)

6 Ev... Ev... | 10. srpna 2017 v 10:00 | Reagovat

Milá Cam, i ty jsi v mém malém virtuálním světě chyběla. :) Alchymista je skvělá knížka, rozhodně je v ní něco k zamyšlení.  Nevíš, co chceš? Ale víš. Předem se omlouvám, zní-li to otřepaně, ale zkus se dívat na věci z té hezké stránky. Třeba to jsou jen věci zdánlivě bezvýznamné a malé, když se člověk opravdu dívá, dokážou mu na rtech, a často i v srdci vyčarovat úsměv. :) Netrap se, protože svět, který sníš je ten, který žiješ. Tedy... tak nějak si myslím, že to tak je. Někdy není třeba přemýšlet nad složitými způsoby, jak se učinit šťastným... Někdy je třeba jenom Být. :) A ty krásné myšlenky, kterými se obklopujeme, nám potom do života přinesou stejně krásné příhody, okolnosti, náhody... Nic není náhoda. A neboj se, nejsi bezmocná, každý v sobě máme přesně tolik moci, abychom došli k svému cíli... Nemluvím příliš hloupě? Kdyby ano, zastav mě. Občas se mi v hlavě usadí příliš mnoho patosu a já nevím, co s ním mám dělat, tak jej pak chrlím na nevinné kolemjdoucí. Ale snad i v tom patosu je něco, co tě rozveselí.  :) Vždyť se nemusíme chytat za slovíčko.  //
A co se týče těch správných věcí. Ono, chybovat je lidské a lepší špatná zkušenost než žádná zkušenost. Myslím si ,že není člověk, který by si někdy neřekl: "Sakra, mohl jsem to udělat jinak."  Uklidňuje mě tvrzení, že všechny cesty vedou domů. Říkám si pak, že jsme si prostě jen zvolila menší okliku. :D Měj se ráda. Ne proto, že děláš správná rozhodnutí, ale proto, že jsi. Jsi skvělý člověk, Cam. Troufám si říct, že my všichni jsme. Jenomže si toho někdy v tom všedním spěchu nevšimneme. :) //
P.S. Díky za podporu k matuře, zatím jsem ještě nezačala zmatkařit, ale to asi proto, že ten pravý kolotoč se ještě neroztočil. :D Ale jo, snad mi to vydrží a prostě to dám! :D :)
P.S. Myslím si, že máš právo vybrat si, čemu se chceš na svém blogu věnovat. Pokud tě psaní fanfikcí už nebaví, tak se na to vykašli a začni s něčím jiným.  Tvůj blog, to přece nejsou jen tvé narutovské povídky. Tvůj blog, to jsi ty. Můžeš psát o čemkoliv chceš. Nějaký dobrý holub vždycky přilítne. :D :)

7 Cam Cam | E-mail | Web | 10. srpna 2017 v 17:45 | Reagovat

Rozhodně nezníš hloupě. A přestože bych si přála, abych těm krásným slovům dokázala uvěřit - a že jim většinou i věřím -, někdy prostě mám pocit, že jsem až příliš velký zbabělec.
Myslím, že podporu k maturitě nepotřebuješ, ale kdybys ji přeci jen podporovala, víš, kde mě najít ;)
A vím, že můj blog může být jaký já budu chtít, aby byl. Jenže já stále váhám. Naruto blog to byl TAK STRAŠNĚ DLOUHO. Je to jako loučit se se starým přítelem, někým, komu jsem vždycky mohla věřit. Je těžké říct si, že už to není ono. Protože třeba se k tomu jednodo dne vrátím... Nevím, jak to vysvětlit. Je těžké popsat ten zmatek ohledně toho. Ale věřím, že ty jako vždy víš, co jsem těmi zmatenými slovy chtěla říct :)
Jsi prostě skvělá, Tash! :*

8 Ev Ev | 10. srpna 2017 v 19:28 | Reagovat

Je to na tobě, Cam. Moje žvatlání ber s rezervou. Vždyť já sama kolikrát nevím, o čem vlastně mluvím... Každopádně ti přeju hodně štěstí, ať už s blogem, nebo v osobním životě. :) May the force be with you...

9 ~Nana-chan ~Nana-chan | Web | 11. srpna 2017 v 1:09 | Reagovat

Ach, Cam. Raz si tým musíme všetkým prejsť, aby sme sa "zmenili" na dospelých. Ale keď to tak necítiš, tak to tak nemusí byť.
Áno, budeš mať teraz trošku viac zodpovednosti, ale to sa dá zvládnuť.
I tak ti prajem to najlepšie a som rada, že ťa prijali, nezabúdaj, ži si svoj sen!! :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DOKAŽME, ŽE FF PISÁLCI (na blogu i mimo něj) JEŠTĚ NEVYMŘELI!


Fancluby pro NH a SS-maniaky. PŘIHLÁSIT se může každý,
kdo má na blogu alespoň 3 jednorázovky/jednu sérii delší
jak 5 dílů. Splňuješ-li tato jednoduchá pravidla
a ještě tě nepřešla chuť,
přihlásit se můžeš ZDE:
Budu se na tebe těšit! :)