Rudá jako krev - 04

27. září 2016 v 19:43 | Camelia

"Hej!" uslyšela jsem a cukla sebou. Chvíli na mě doléhalo zmatení, ale pak, když mi všechno dopnulo, říkala jsem si, jestli by nebylo lepší předstírat amnézii. Venku ještě byla tma a moje tělo proti jakémukoliv pohybu dost silně protestovalo. Odhadem bylo kolem tří dvou hodin ráno, což vždy špatný čas pro probuzení. Ze zkušeností mě nejspíš do tří hodin začne bolet hlava, budu ospalá, na smrt unavená a protivná. Jenže on se netvářil, že by měl v plánu ustoupit. S vypětím všech sil jsem se posadila. Ramena jsem už skoro necítila a zdálo se, že on si toho byl vědom. Nejspíš mě ale chtěl potrestat za můj pokus o útěk, protože to nijak nezměnil.


"Co je?" hesla jsem trochu podrážděně a trochu rozespale.
Stále měl nasazenou masku. "Našel jsem tu nějaké staré postele a vypadají docela v pořádku."
Chvíli mi trvalo, než můj mozek zpracoval tuto informaci jako nabídku.
Zvedla jsem se, velmi obtížně, a ucítila na paži jeho ruku, která mě trochu podpírala a současně mě vedla potemnělým domem.
Napadlo mě, že musel dost riskovat, když se to tu vydal prozkoumávat, zatím co já jsem spala v otevřené místnosti. Nejspíš si byl jist, že jsem spala jako zabitá, a já se proklínala, že jsem usnula. Prošvihla jsem příležitost. Zase!
"Nechtěl bys mi třeba sundat ten provaz?"
"Nijak zvlášť."
Pak jsme zase nemluvili. Dovedl mě až k něčemu, co připomínalo starý panelák. Byl to malý pokoj s rozvrzanou postelí, ale byl tu i záchod a umyvadlo.
"Lehni si," nařídil. Neprotestovala jsem. "Zády ke mně."
Protočila jsem oči v sloup, ale udělala, co žádal. Neměla jsem taky moc na výběr. Uslyšela jsem cvaknutí, jaké vydá otevření kapesního nože a ztuhla jsem, když jsem ucítila jeku na svázaném uzlu. Tep mi vyletěl až k výšinám.
Šmik, ozvalo se, a mě došlo až po chvíli, že konečně můžu pohnout rukama.
"Díky," zamumlala jsem tiše. Pokývl hlavou.
"Zůstaň tu a trochu se prospi, ráno budeme pokračovat."
Napadlo mě, že to není špatné, ale je to od něj opět velice neopatrné. Co kdybych měla sebou mobil?
"Mobil sebou stejně nemáš, takže tu buď hodná."
Sakra, to mi čte myšlenky? Otočila jsem se k němu, abych mu něco sarkastického odpověděla, ale místo toho jsem se dívala jen na zavírající se dveře. Pak se ozval zvuk zámku.
Tak není až takový důvěřivec, za jakého se zdál. Pousmála jsem se. Stejně mi ale pořád vrtalo hlavou, jak může vědět, jestli mám u sebe mobil?
Napadlo mě jedno pravděpodobné řešení. A pranic se mi nelíbilo. Na druhou stranu se ke mně zatím choval docela slušně a o nic se nepokusil… Možná si na toho prasáka jen hraje? Třeba teď, tady. Nikdo by mě neslyšel a proti jeho síle jsem neměla šanci. Kdyby chtěl, mohl si se mnou na téhle posteli dělat, co chtěl, třeba -
Zrudla jsem. Na to co myslím? Jsem neuvěřitelná. Přes to, že jsem zatím byla v pořádku a můj věznitel se o nic nepokusil, neměla bych si na to zvykat. Stále se může stát leccos. A pořád… jsem žena.
Vzhledem k tomu, že mi podobné myšlenky stejně k ničemu nebyly a nebylo by ani v mých silách se případnému nucení ubránit, rozhodla jsem se jít zkusit umyvadlo. K mé úlevě voda tekla. Napila jsem se, abych uhasila tu protivnou spalující žízeň, opláchla jsem si obličej a ústa. Víc jsem dělat nemohla. Vrátila jsem se znovu do postele a přemýšlela. O tom, co se stalo, do jaké situace jsem se to dostala, a co asi bude ráno. Stejně jsem však byla odhodlaná nedat se jen tak snadno.
Mám-li umřít, udělám jim alespoň ze života peklo.

-Táááák, další díl. Omlouvám se, že nebyl už v neděli, ale nestíhám nestačím a někdy ani nesvačím :D Mám vás ale ráda a doufám, že si povídku stále užíváte. Jaký byl tenhle díl? Dejte mi prosím vědět v komentářích a já se jdu učit latinu :D Adios!-

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sumiko Shiroo Sumiko Shiroo | 28. září 2016 v 19:26 | Reagovat

Ach ano. Ženské myšlení i v těch nejhroznějších situacích. :D Skvělý Cami-chan. Povedlo se ti to. ;) Sice trochu krátký, jsem u tebe zvyklá na delší, ale za to je to dobře sepsáno a popsáno. :) Těším se a jsem zvědavá na další dílek. :3

2 Camelia Camelia | E-mail | Web | 29. září 2016 v 15:59 | Reagovat

[1]: To je proto, že nestíhám :D A z toho důvodu taky další díl vyjde až příští neděli (jako obvykle měl vycházet). Nicméně ti vynahradím jak délku, tak (doufám) i trochu té akce! ;) Díky za koment, Sumi-chan. Moc to pro mě znamená :)

3 Liea Liea | 30. září 2016 v 9:56 | Reagovat

Úžasný! Co jinýho jsem od tebe taky mohla čekat, že jo? 😄 je škoda, že je to tak krátký, ale pokud nám to plánuješ vynahradit v neděli, je ti odpuštěno 😀
Btw, život maturanta znám moc dobře, takže ti držím palce ať to všechno zvládáš 😊

4 Camelia Camelia | E-mail | Web | 30. září 2016 v 16:58 | Reagovat

[3]: Děkuju :33 Budu se snažit!

5 Bett Bett | 7. října 2016 v 21:48 | Reagovat

Skvělá série! Opravdu mě to hrozně baví, jako všechno co píšeš. :) Moc se těším na další díl! :D

6 Camelia Camelia | E-mail | Web | 7. října 2016 v 23:31 | Reagovat

[5]: Netušíš, jak moc to pro mě znamená! Doufám, že se ti stejně tak budou líbit i další povídky a další díly téhle série! ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DOKAŽME, ŽE FF PISÁLCI (na blogu i mimo něj) JEŠTĚ NEVYMŘELI!


Fancluby pro NH a SS-maniaky. PŘIHLÁSIT se může každý,
kdo má na blogu alespoň 3 jednorázovky/jednu sérii delší
jak 5 dílů. Splňuješ-li tato jednoduchá pravidla
a ještě tě nepřešla chuť,
přihlásit se můžeš ZDE:
Budu se na tebe těšit! :)