Ikite Iru Bunshin no Jutsu 8 - Sakura

25. července 2016 v 7:32 | Camelia


Tak nakonec jsem teda opravdu nic nepotřeboval, pomyslel si Naruto-klon sklesle, když se vracel od Hokage. Cestou zpět ani jeden nepromluvil a on věděl, že to je jeho vina. Jenže také věděl, že Hinata by mu řekla, že je do něj zamilovaná, a jak by měl reagovat na něco takového? Je vůbec tím, do koho je zamilovaná? Pořád, i když měl vlastní mysl a tělo, byl skutečně perfektní odraz Naruta? A kdo byl, když nebyl i byl on?


Plný zmatených myšlenek vyrazil k sobě. Cestou zamával pár lidem, které skutečný Naruto nejspíš znal. S nikým se však nijak moc nevybavoval. Neměl na to náladu a nebyl si jistý, že by neudělal nějaký přešlap. Těšil se jen na to, jak se svalí do té nové matrace, jenže v bytě to vypadalo jako po výbuchu bomby.
Naruto totiž úplně zapomněl, že zatímco on je na misi, originál nemůže ani vystrčit nos z bytu a to, co se z počátku zdálo jako sranda, začínalo být dost otravné.
"Ukliď tu, já se jdu konečně provětrat!" nařídil mu originál. Povzdechl si, ale neprotestoval. Neměl na hádky náladu. Napadlo ho, že by mu možná měl říct, o tom, co se stalo s Hinatou, ale nijak zvlášť se mu do toho taky nechtělo a navíc to by musel Naruta dohonit zase v té hloupé psí podobě a vůbec - stejně tu bude uklízet jeho bordel, tak co.
Už se setmělo, než Naruto stačil všechno pořádně vydrhnout. Bylo to úděsně vyčerpávající, a tak byl rád, když na sebe konečně mohl nechat dopadat kapky horké vody a trochu uvolnit napětí.
Znal Hinatu jen tři dny, ale i tak věděl, že k ní cítí něco, co by neměl.
Trochu se nad tou myšlenkou pozastavil, ale nechtěl se moc pouštět do sáhodlouhých diskuzí sám se sebou. Vypnul sprchu a vylezl ven. Rychle se osušil a šel si obléci něco na spaní. Zrovna si natahoval příjemné bílé bavlněné tričko a už se těšil, jak se pořádně natáhne, když uslyšel zvonek.
Bylo tak lákavé nechat to být a prostě jít spát.
"Naruto?" uslyšel. A následně bušení. "Naruto, otevři! Vím, že si doma!"
Jistě, světla, pomyslel si trpce a šel otevřít komukoliv, kdo v tuhle pozdní hodinu stál na jeho prahu. Cestou si ještě stačil natáhnout kalhoty. Co kdyby to byl někdo, kdo si víc potrpí na etiketu a správné vychování. I když on to svoje krásně předvedl minulý večer…
"Sakuro?" vyjekl. Jako pokaždé se pozvala sama, takže ani nestihl převést tu podmanivou myšlenku zavřít jí dveře před nosem do reality. Ale taky dobře, Naruto číslo jedna by mu to nikdy neodpustil.
"Potřebovala jsi něco?" zeptal se jen ze slušnosti. Stálo ho velké přemáhání se k té holce chovat hezky, ačkoliv netušil, co jeho averzi způsobuje.
"Vlastně… ano." Odtušila. "Víš, Naruto, vím, že jsem se k tobě poslední dobou… ne, vlastně tak nějak vždycky, chovala dost hnusně."
Mlčel. Koneckonců, co by jí na to měl říct? Jen ji provrtával tvrdým pohledem. Rozhodně se jí to nechystal ulehčit. A ona to zřejmě pochopila. Zhluboka se nadechla.
"Prostě jsem ti chtěla říct, že je mi to líto. Že vůbec nejsi takový budižkničemu, a že jsem ráda, že jsi můj kamarád."
Poslouchal to. Z toho bude originál jistě nadšený. Chvíli mu trvalo, než mu došlo, že Sakura si ale myslí, že originál je on. A tak by měl něco říct.
"Já… to nevadí. To je v pořádku," řekl nakonec, protože to bylo to, jak se mu Narutův postoj k téhle podivné dívce zdál. Všechno jí toleroval. Nevadilo by mu pomalu snad, ani kdyby mu skřípla prsty do dveří. A že to sakra bolí.
Sakura se pousmála. "No, slyšela jsem, že někoho máš. Tak kdo je ta vyvolená?"
Naruto zaúpěl. Proč. Bože proč? "Žádná není. Ino si vymýšlí."
Sakura jasně dala najevo, že mu to nevěří. Prohrábl si vlasy rukou.
"Poslyš, je mi vcelku jedno, čemu si věříš. Ale fakt žádná není."
"Proč jsi na mě takový?"
"Takový jaký?" zamračil se.
"Takový… příkrý. Nikdy ses ke mně tak nechoval."
Narutovi zatrnulo. Co jí na to má říct? Jeho originál je do ní přece zamilovanej, zatraceně.
"Promiň. Já jsem se zrovna vrátil z mise, musel jsem to tu trochu poklidit. Však to znáš. Jsem docela unavenej."
"Aha. Promiň, já nad tím vůbec nepřemýšlela. Vlastně nad tím nikdy nepřemýšlím," zčervenala. "No, tak snad abych šla."
Naruto ji chtěl pozdržet, ale místo slov z něj vzešlo jen obří zívnutí. Na to se Sakura zasmála.
"Zdá se, že jsi odvedl kvalitní práci," zasmála se.
"Taky bych řek," zívl znovu s širokým úsměvem. Sakuře v očích hrály nezbedné plamínky. Naruto začínal rozumět tomu, co na ní jeho originál vidí. Byla opravdu moc hezká. Jinak než Hinata. Sakura by mu jeho popichování oplácela, Sakura by ho v každém slově vyzývala a provokovala. Bylo na ní něco… šarmantního. Ale opět, byl to jiný druh šarmu, než jakým oplývala dědička Hyuuga. Hinata působila křehce, tajuplně. Sakura byla silná, upřímná, čestná a na pohled zdravě sebevědomá. Jako dívka, která ví, co chce, která má svoje pravidla. Dívka očekávající respekt od ostatních. Zkrátka smířená sama se sebou a s tím, kdo je.
Její oči mu sklouzly na rty. Sledoval, jak znervózněla a tváře jí maličko zrůžověly. Že by k němu taky něco cítila? Netušil, jestli to má brát jako výhru, nebo prohru. Přál Narutovi, aby našel svou lásku, jenže Hinata ho přitahovala tak nějak hlouběji. Něčím, co nedokázal ovládat. Podmanila si ho.
Když se konečně zase vrátila k jeho očím, viděl v její tváří skrytou touhu. Ustoupil. Nemohl… nechtěl…
Pochopila to a slabě, jakoby omluvně, se usmála. "Tak dobrou noc."
"Dobrou noc," odpověděl.
"Pěkně se vyspi, po té dobře odvedené misi," mrkla ještě na něj, než za sebou zavřela dveře.
Kdyby jen věděla, pomyslel si a konečně se odbatolil do té měkké krásné přikrývky a zavřel oči a…
"ONA TU BYLA SAKURA-CHAN?!"
Vážně by se měl naučit přestat vřeštět. A svítit.
"Jo, byla. A já se snažil usnout, jestli sis nevšiml," zabručel.
"Povídej, co ti chtěla? Snažil jsem se ji pozvat na rande, ale nemohl jsem ji nikde najít!"
Naruto č.2 vážně nebyl v moc náladě se o tom bavit. Ale říct mu to musel. "Přišla se ti omluvit a myslím, že k tobě něco cítí."
"Váááážně?" podivil se. Pak se jeho obličej rozzářil jako sluníčko. Vesele skočil na postel vedle svého klona a začal se radovat jako malé dítě. "Hurá! Konečně! Však já věděl, že se do mě jednoho dne zamiluje!"
Naruto se upřímně divil, že se jeho originál div nezadusí samou radostí polštářem, který si drtivě tiskl k hrudi.
"Už se nemůžu dočkat! Až ti pozvu na rámen!"
"Jo jo, super. A teď mě prosím tě, necháš spát? Mám za sebou dlouhý den."
"Jasně," vykřikl a radostně odtancoval směr sprcha. Naruto to sledoval. Sledoval tu radost, která by měla být i jeho vlastní, a pomalu si uvědomoval, že ten pocit, který se mu usadil na srdci, není smutek ani únava. Ale závist.

-Nechci to tu moc protahovat... Takže ve zkratce, komentáře mě jako vždy potěší ;) A blížíme se doufejme pomalu ke konci...-

Další díl
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sumiko Shiroo Sumiko Shiroo | 25. července 2016 v 17:00 | Reagovat

Mám pocit, jako by si všechen skrytý rozum dala Narutovi2. :D Jako... on se chová víc... normálně? Prostě nad věcma víc přemýšlí a nechová se jako děcko. To se mi strašně líbí. :) Jo, originál Naruta mám taky ráda, ale v některých dílech (čti skoro všechny) byl prostě na facku. :D Jako není špatné se nevzdávat a vrhat do všeho po hlavě. Ale zase chytrý kluk = přitažlivý kluk. :D No dílek skvělý a těším se na další. :3

2 Camelia Camelia | E-mail | Web | 26. července 2016 v 18:03 | Reagovat

[1]: NaruHina fanda se holt nezapře no :D Řekla bych prostě že je dospělejší verze Naruta... V něčem jsou zkrátka naprosté opaky a prozradím ti, že to není náhoda ;) :p Jsem ráda, že se líbilo a doufám, že nezklamu :)

3 Dobrý holub Dobrý holub | 6. srpna 2016 v 22:30 | Reagovat

Zdravíčko, honey. Tak jsem si zase jednou přilétla oprášit reputaci. Povídka je milá, čte se jedním dechem. Narutové vypadají na celkem zajímavou bandu, nah. Tak to ještě chvíli protahuj (reaguju na ten tvůj podčarník), určitě by z toho šlo ještě něco vytěžit, nápad je to, myslím si, zajímavý. Byť já pouhý jenomtrochutřesknutý nepisálek, inu. Tak přeji oběma Narutům, nechť se šťastně zadají...
ale Naruhina! Jasné? :P

4 Camelia Camelia | E-mail | Web | 7. srpna 2016 v 23:00 | Reagovat

[3]: Děkuji ti, sweetheart. Jasné :D Naprosto!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DOKAŽME, ŽE FF PISÁLCI (na blogu i mimo něj) JEŠTĚ NEVYMŘELI!


Fancluby pro NH a SS-maniaky. PŘIHLÁSIT se může každý,
kdo má na blogu alespoň 3 jednorázovky/jednu sérii delší
jak 5 dílů. Splňuješ-li tato jednoduchá pravidla
a ještě tě nepřešla chuť,
přihlásit se můžeš ZDE:
Budu se na tebe těšit! :)