Tohle není deník

26. července 2015 v 23:14 | Camelia

DÍLY: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, ?

Je naivní myslet si, že existuje někdo, komu nikdy nebylo ublíženo. Kdo nikdy nebyl zraněn. Přesto se však musím ptát… Jsou mezi námi tací?
Občas slyším slova. Krutá slova, která dokážou vyrvat srdce. Přemýšlím, jak je vůbec mohli dotyční vypustit z úst. Jediná věc, která je povětšinou zachrání před mým odsouzením, je myšlenka, že jsou možná ty zářné výjimky z pravidla. Lidé, kteří prostě nevědí; nemají tušení, co způsobují. Když si však uvědomím, že občas ty ubližující slova sama říkám, začínám si myslet, že prostě musí přijít něco, co nám připomene, abychom si uvědomili, jaké to je.


Zrazovat a být zrazován.
Zraňovat a být zraňován.
Co když nic jiného nás ve světě ani nečeká?
Heh. Divila bych se, kdybyste teď neměli chuť knihu zavřít. Celé to zní dost pesimisticky, uznávám. Kruté je však to, že se zatím přesvědčují pouze o tom, že to platí. Bolestivě spravedlivě.
Ale zatím… zatím se držme příběhu.
Chcete vědět, o čem bude?
Pověděla bych vám to, ale sama nevím jak a co. Jistá jsem si pouze tím, že pokud jednou tenhle příběh vytáhnete ze zaprášené police a věnujete mu svůj čas, doufám, že kvůli mým pesimistickým názorům, myšlenkám, kterých se sama bojím, nepřestanete žít. Klidně to čtěte na přeskáčku, klidně to nečtěte vůbec. Pokud vás donutím se nad tím zamyslet, budu ráda, ale pokud ne, stejně nemůžu nic jiného, než to sepsat. Prosím vás, uveďme však věci na pravou míru, než se zvrhnout v nekontrolovatelnou změť názorů.
Nechci, abyste si mysleli, že je to můj deníček.
Ten příběh, který chci přes písmenka, slova a věty předat světu, nemá být ani tak pro svět, jako spíš pro to, že doufám, že mi to pomůže utřídit to, co chci. Tohle nemá být můj příběh a nechci, abyste za tím hledali autorku.
Protože to by byl omyl.
Pokud na vás to cosi, co sepíšu, udělá dojem, pokud vás donutí položit si nějakou z mých otázek, pokud vás můj, ne, ne můj. To slovo zavání osobitostí, kterou nechci sdělovat. Pokud vás tento příběh zaujme, pokud si z něj vezmete ponaučení, pokud se v Nikoletě sami najdete…
Pak čtěte dál a uvidíme, co bude, protože jestli se mi to podaří, to ukáže pouze čas.


*****

Pampadádám! A tímto vám přináším novinku! Nová povídka je tady! Tentokrát se pokusím vžít se do své role a vymyslet jí kompletní příběh. Důraz kladu na jedno - JAKÁKOLIV PODOBNOST S REÁLNÝMI POSTAVAMI (až na zmíněné herce, zpěváky atd., případně nějaká místa - inspiraci jsem čerpala ze svého života) JE ČISTĚ NÁHODNÁ!

P.S.: Pokud znáte Tohle není kniha od jisté autorky, musím vám jenom sdělit, že tato povídka vznikla na konci roku 2014. Je tedy možné, že jsem si název vypůjčila, ano, ale zaprvé - s "Tohle není kniha" to má pramálo společného, a zadruhé: ne, opravdu jsem si ho nevypůjčila. Měla jsem název vymyšlený ještě dříve, než jsem o té knize věděla. Tolik k vysvětlování.

Doufám,že se vám bude líbit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Saky Saky | E-mail | Web | 27. července 2015 v 12:30 | Reagovat

Vyzerá to celkom zaujímavo, páči sa mi myšlienka tých otázok, ktoré si Nikoleta kladie :) Uvidíme, ako sa to bude vyvíjať :)

2 Camelia Camelia | Web | 27. července 2015 v 13:01 | Reagovat

[1]: Díky. Doufám, že to bude zajímavé i v následujících kapitolách.

3 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 27. července 2015 v 20:11 | Reagovat

Začíná to pěkně, možná se sem budu vracet abych to četla :)

4 Camelia Camelia | 27. července 2015 v 23:49 | Reagovat

[3]:díky :) Moc bych to ocenila.

5 chiméra chiméra | 10. srpna 2015 v 21:03 | Reagovat

O.o

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DOKAŽME, ŽE FF PISÁLCI (na blogu i mimo něj) JEŠTĚ NEVYMŘELI!


Fancluby pro NH a SS-maniaky. PŘIHLÁSIT se může každý,
kdo má na blogu alespoň 3 jednorázovky/jednu sérii delší
jak 5 dílů. Splňuješ-li tato jednoduchá pravidla
a ještě tě nepřešla chuť,
přihlásit se můžeš ZDE:
Budu se na tebe těšit! :)