Liar II. 12/?

9. července 2014 v 11:50 | Camelia

Tak, je tu další dílek :) +15

Doufám, že mi Matsuri dala správnou adresu. Nechtěl bych se zase vracet přes půlku města. Stačil však jeden pohled do restaurace a našel ji okamžitě.


Seděla tam nad sklenkou saké a poněkud zoufale se dívala po svém okolí. Zelené šaty jí nesmírně slušely. Vyčítal si, že si nikdy nevšiml, jak jí zelená sluší. Až opět bude jeho, koupí jí k tomu něco hezkého. Třeba náušnice a řetízek.
Už se nemohl dočkat, až ji bude rozmazlovat.
Vydal se k ní a nasadil úsměv. Snažil se nemyslet na to, jaké poklady ty šaty skrývají. Bál se, že kdyby to udělal, nedokázal by už odolávat a vrhl by se na ni jako zvíře. Touha po jejím těle, po tom jí opět uspokojit, jak nejlépe mohl, byla s každým dnem čím dál silnější. Měl chuť Gaarovi jednu vrazit, že tak kouzelné stvoření nechává samotné a nešťastné, ale pak si uvědomil, že by to asi nebylo nejvhodnější. Koneckonců, kdo mlátí sám sebe, vypadá jako idiot.
Překvapila ho, když mu nepřímo nabídla, aby si k ní přisednul.
Stačil jen jeden letmý dotyk prstů a celým jeho tělem projelo zachvění. Touha. Naděje.
Pohlédl do jejích očí a věděl, že to cítila taky. Něco mezi nimi stále je, i když neví, že on je Naruto, přesto jí není úplně lhostejný.
Zarazil se, když prohlásila, že ho od někudy zná, ale velmi rychle se opět vcítil do své role a Hinata si ničeho nevšimla. Nechtěl jí lhát, ale když se nad tím více zamyslel, Toura opravdu neznala a Touro neznal ji. To, že Naruto a Touro je jedna a tatáž osoba… Na to se její otázka nevztahovala. Takže jí vlastně říkal neúplnou pravdu.
Zavládlo ticho. Pozoroval ji s nehranou fascinací a naprázdno polknul, když si nevědomky začala prstem přejíždět po rtech, ve tváři zamyšlený výraz. Stále se snažila vymyslet, odkud ho zná. Poznal to na ní. Ještě to nevzdala - a on potřeboval, aby toho nechala.
"Nad čím přemýšlíte?" zeptal se, ve snaze odvést pozornost od tématu, o kterém si myslela, že přemýšlí, lapen v nevinné bělobě jejích očí.
"Že máte sexy oči," odpověděla. Jeho tělo při těch slovech začalo prudce reagovat. Musel se nadechnout, aby potlačil touhu ji odvést dozadu na záchody a tam si jí vzít.
"Řekl bych vám totéž," dostal ze sebe a úsměv ho stál veškeré sebeovládání, "ale nemyslím si, že by to bylo vhodné."
Protože pak bych tě mohl chtít políbit a už bych nikdy nemohl přestat.
Zasmála se a její hlas překypoval hořkostí. Věděl, že ji bolí, že ji Gaara tady nechal čekat. Věděl, že je nešťastná. Chtěl by jí utěšit, ale ještě nebyl správný čas. Nejdřív se musel dostat k ní, získat si její důvěru, stát se kamarádem, pak blízkým přítelem a potom snad možná něčím víc.
Musel se něčím rozptýlit.
Povzdechl sklenku k ústům a všiml si, jak ho sleduje. Byl to jen okamžik, když ji přistihl, jak s pootevřenými ústy zírá na to, jak do sebe lije saké. Olízla si vyprahlé rty. Snažil se ten fakt zasunout hluboko do svého podvědomí, nevnímat to, ale šlo to těžce.
Mohla by chtít, abych jí políbil?
Hrozně moc si to přál, ale na druhou strachu se obával, že by to mohla být to poslední. Ještě nebyl správný čas a věděl, že kdyby to teď udělal, její vina by převážila touhu v tom pokračovat auž by ho nikdy nepustila k sobě. To nemohl dopustit.
"Asi jsem neměla tolik pít," zasmála se. "Zítra budu nepoužitelná."
"Co na zítřku záleží?" odvětil a opět na ní viděl, jak ji jeho slova překvapila. Poposedla si, její ramena najednou napjatá. Co se v ní dělo? Nedokázal to vyčíst.
Mohl doufat, že po něm touží?
A pak mu konečně nabídla tykání.
Byla to úleva, nemuset se pořád hlídat, aby jí vykal, a měl takový dojem, že i ona si všimla, jak z něj část napětí opadla.
Zjitil, že se s í stále stejně dobře povídá a málem, málem už jí všechno přiznal. Překvapila ho, jak snadno se mu otevřela. Musel se hodně ovládat, aby ji nechytil za ruku, nezlíbal tu její něžnou tvářičku, neukázal jí, jak je úžasná. Místo toho jen zdrženlivě prohlásil, že je mu líto, že je tak krásná žena zadaná.
Zasmála se a tváře jí zrůžověly rozpaky. Připadala mu vždycky tak strašně roztomilá.
A když začala mluvit o tom, že jim to s Gaarou neklape, jeho srdce se zatetelilo blahem.
Mohl doufat, že stále ještě o něm sní?
Nevěděl, jestli může, ale ta představa ho naprosto přemohla a zalila jeho tělo příjemným hřejivým pocitem. Nestaral se, jestli to je pravda, nebo není. Šlo o to, že by mohla být. A ta naděje mu prozatím stačila.
Doprovodil jí domů. Noc byla chladná i na pouštní město. Podobná jako tehdy ta v Konoze, kdy se rozhodl, že bude jeho další zářez. Tehdy, v tomto okamžiku je ten původ jejich citů. Ta noc v něm zasela semínko lásky k ní, aniž by o tom věděl. Ta noc, kdy mu řekla, že ho miluje.
Od té doby nedokázal myslet na žádnou jinou, jen na ni. Na její rty, oči, vlasy, tělo. Na to s jakou něhou se ho dotýkala, a přesto jak divoce dokázala s ním držet krok. Jejich spojení bylo oboustrannou snahou, oboustrannou vášní a touhou a on si až teď uvědomil, že žádnou další, s níž by to bylo tak intenzivní, nikdy nenajde.
Ale nelhal jí, když říkal, že pokud bude s Gaarou šťastnější, nechá ji u něj. Bude mu stačit jen přátelství. I přes to byl však rozhodnut se prozatím držet svého plánu. Co bude dál… To stejně právě teď neovlivní.
Zastavili se na schodech ke Gaarově domu. Oba věděli, že je čas si popřát dobrou noc, ale ani jeden se neměl k tomu něco říct. Jen se na sebe dívali a vzájemně studovali výrazy ve tváři toho druhého. Nakonec to byl Naruto, kdo se odhodlal něco říct.
"Asi je čas popřát ti dobrou noc."
Hinata přikývla, ale neodpověděla. Její pohled sklouznul k jeho rtům. Nemysli na to, nemysli na to, připomínal si, ale nemělo to žádný smysl. Jejich tváře se k sobě pomalu přibližovaly, jakoby dávaly tomu druhému čas, si to rozmyslet. Srdce mu bušilo v hrudi tak silně, až měl strach, že to uslyší. Na tváři ho šimral její horký.
"Hinato?"
Ten hlas byl jako rána z děla. Oba od sebe odskočili, jako by je střelili a chvíli se na sebe dívali. Zmateně, možná i trochu provinile.
"Dobrou noc," šeptla a pak vyběhla rychle schody a byla pryč.
Naruto si uvědomoval, že je dobře, že se to nestalo - ještě nebyl ten správný čas -, přesto však nedokázal svému tělu poručit, aby po ní přestalo toužit.
Sledoval, jak v domě zhasínají světla a s každým z nich zhasínala i jeho naděje. S posledním vyskočil na střechu domu a rozběhl se k hostelu, kde se ubytoval. Ani vyčerpávající běh mu nepomohl vyhnat myšlenky na ni z hlavy a vítr, proudící mu kolem těla, nedokázal uhasit oheň, který v něm dnes zažehla. Oheň, který tak dlouho postupně hasil, až z něj zbyly jen horké žhavé uhlíky. Nyní už nebylo cesty zpět.
Musela být ještě alespoň jednou jeho.

-Kratší díl, vím, ale už mě nenapadalo, co psát :D Na druhou stranu, potěším nejspíš všechny, kteří chtějí +18 :) Už se blížíme (sice pomalu slepičími kroky, ale blížíme xD) :) Komentáře mě namotivujjí, abych další díl přidala ještě dnes. Tak se snažte ^^-

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sumiko Sumiko | 9. července 2014 v 12:57 | Reagovat

Jsem šťastná Cam, tohle se ti opravdu povedlo. Nemůžu se dočkat dalšího dílu. :3 Ta povídka je prostě Dokonalá! :3

2 matsumoto matsumoto | 9. července 2014 v 16:06 | Reagovat

Krásný díl a proč nepřibývají komentáře má nejspíš jen 2 vysvětlení:
1) Jsou prázdniny a většina lidí si užívá sluníčka.
2) Jsou prostě líní :D

3 PineApple PineApple | 9. července 2014 v 18:19 | Reagovat

Úžasný, jen tak dál!:D jsem hrozně zvědavá co se stane příště:3

4 eKitsune eKitsune | 9. července 2014 v 20:02 | Reagovat

Souhlasím s matsumoto :D taky pojedu pryč a nebudu moct ani číst, ani přidávat komentáře a dokonce se ani dívat ani číst mangu originál Naruta :'C :D
Super díl, jen tak dál :)

5 Satuka Satuka | 9. července 2014 v 21:54 | Reagovat

Naprosto skvělý! Líbí se mi, jak to píšeš z pohledu obou,je to super =D

6 tyna tyna | 9. července 2014 v 23:25 | Reagovat

tento dílek je skvělý....!!! :D nemohu se dočkat dalšího dílečku!!!!! :3

7 NiNi NiNi | 10. července 2014 v 15:48 | Reagovat

opět naprosto dokonalé... přála  
bych si aby byl další dílek ještě než pudu do práce *-* :)

8 Omnira Omnira | 12. července 2014 v 12:05 | Reagovat

No zatim to vypadá zajímavě a přesně, tak jak chcu a už i ten Naruto dostal rozum

9 Amnezie Amnezie | 13. července 2014 v 16:55 | Reagovat

Ooo to je napínavé :o :D nemůžu se dočkat dalšího dílu :3

10 Tenten Tenten | 13. července 2014 v 16:58 | Reagovat

Konečně internet XD a ten díl je eňo, ňuňo! :D

11 Nothing Nothing | 14. července 2014 v 22:07 | Reagovat

Ou jé! Začíná se to hýbat.:)

12 Sumiko Sumiko | 15. července 2014 v 22:42 | Reagovat

Cam, tvoje povídka je úžasná, to ví všichni. Nechceš nám dát tady už nový díl? :3 Už se nemůžu totiž dočkat. :33

13 Ratatouille Ratatouille | 16. července 2014 v 13:24 | Reagovat

UUUUU.... už sa to pomaly vracia do starých koľají :33333

14 Emi Emi | 20. července 2014 v 17:09 | Reagovat

Boží ... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DOKAŽME, ŽE FF PISÁLCI (na blogu i mimo něj) JEŠTĚ NEVYMŘELI!


Fancluby pro NH a SS-maniaky. PŘIHLÁSIT se může každý,
kdo má na blogu alespoň 3 jednorázovky/jednu sérii delší
jak 5 dílů. Splňuješ-li tato jednoduchá pravidla
a ještě tě nepřešla chuť,
přihlásit se můžeš ZDE:
Budu se na tebe těšit! :)