Liar II. 8/?

19. června 2014 v 22:03 | Camelia

Nemohl uvěřit, že se prozradil. Vždyť si dával takový pozor, aby ho nikdo neviděl! Ale ne, ona tamtudy prostě musela jít. Nemohla si vybrat jeden z těch dalších x vchodů. To by prostě nešlo. Matsuri zkrátka musela jít tím samým vchodem, za kterým se schovával.


Slyšel jí. To ne, že ne. Ale byl tak zaujat pozorováním Hyuuga Hinaty, že nedokázal odtrhnout od její bytosti oči - a když se mu ztratila z pohledu, bylo už pozdě, aby nezpozorován zmizel za rohem.
A tak se stalo, že ho chytili při činu.
S pohledem zabodnutým do země a tváří podmračenou jako nebe nad Sunou se ubíral domů z knihovny. Nevěděl, co udělá dál. Co jí řekne. Jediné, co se mu drželo v mysli; věta, která se mu opakovala jako motlitba, byla, že ji musí přesvědčit, aby ho nenápráskala - což znamenalo jediné: Držet si ji tak blízko, jak jen to půjde.
Ale jak? Jak jí má proboha zabránit, aby to všechno vyžvanila Gaarovi nebo Hinatě?
Ulice se začínaly vyprazdňovat, jak se postupně začínal zvedat vítr a Naruto nepochyboval, že co nevidět přijde bouře. Písek ho jako drobné jehličky bodaly do odhaleného obličeje.
Byl rád, když zalezl do malé hospůdky a přisedl si k mladému muži s vlasy v barvě písku.
"Tak jak to šlo?" zeptal se Mishiru.
Chvíli ho nenapadalo, co by mu na to měl říct.
"Chytili tě, co?" zakřenil se a Naruto měl chuť mu jednu lupnout, ale nemohl, protože měl pravdu.
"Jo," broukl bezhlasně a zoufale si povzdechl. Byl idiot. Kolosální idiot.
A největší idiot byl, protože ji nemohl nechat jít.
"Řekl jsem jí, že se s ní zítra sejdu a dáme to dohromady."
Mishiru se napil ze skleničky a Naruto usoudil, že to nejspíš bude nějaký typ džusu, který v Konoze vůbec neprodávali.
"Udělejte obchod."
"Cože?"
Mishiru se otočil a podíval se na něj, jakoby to bylo nad slunce jasnější, jen Naruto měl pocit, že na něj mluví cizím jazykem. Potřásl hlavou.
Soustřeď se, nařídil si.
"Navrhni jí obchod."
Ne, nepomáhalo to.
"Jaký obchod?" zeptal se frustrovaně. "Nemám, co bych jí mohl nabídnout a peněz je málo."
Mishiru zavrtěl hlavou. "Ne peníze. Přemýšlej. Co se stane, když Hinata odejde s tebou, hm?"
Narutovu tvář rozjasnil chápavý úsměv.
"To není špatný nápad."
Chlapec se náhle téměř až stydlivě pousmál. "Díky."
"A co budeme dělat teď?"
Po jeho otázce zůstalo jen ticho. Ani jeden nevěděl, co bude dál. Poznali se sice už před několika dny, ale to neznamenalo nic. Vůbec nic.
"Asi bys měl jít domů," navrhl Naruto a v jeho očích se zračilo něco vzdáleně podobného přátelství. Ještě to nebylo ono, ale bylo to na dobré cestě.
"Asi jo," souhlasil tiše. Seskočil z barové židle, dal na pult částku peněz a spolu s Narutem vyšli ven, kde je přivítal tvrdý studený vichr.
"Dávej si dneska pozor," poradil mu, "bude písečná bouře."
Naruto si nemohl pomoci a přes záda mu přejela husí kůže. Zažil to jen jednou, před skoro dvanácti lety a jen matně si vzpomínal, že se tehdy bál. Opravdu bál. Vítr cloumal jejich stanem jako hračkou. Kdyby s ním nebyl ve stanu ten arogantní Uchiha, skulil by se do klubíčka a jen se modlil, aby to už konečně přestalo.
Doufal, že dneska to bude jiné.
"Díky za varování," odpověděl a vydal se směrem k průměrnému motelu, kde se ubytoval. Měl sice dost peněz pro hezký pokoj, ale byl tu za poměrně chudého řemeslníka a jeho role si to nemohla dovolit.
Vstoupil, otevřel si a natáhl se na postel. S rukama pod hlavou a očima prozkoumávajícími strop přemýšlel o tom, jak to dále vymyslet. Nelitoval toho, že do svého plánu zatáhl i Mishira. Čím dál tím víc si byl jistý, že se mu bude pomoc hodit. Získat Hinatu zpátky nebylo tak snadné, jak si myslel, a čas se krátil. Horší to však bylo, že ho chytili. Nečekal, že se to stane tak brzy. Ještě že zatím nevěděla, kdo je a co tu chce, ale bál se, že kdyby se zmínila Gaarovi, mohlo by mu to dojít. Určitě se už po Konoze ví, že odešel mimo misi a ačkoliv to bylo se svolením Tsunade, nedělal si iluze. Drby se šířily rychle.
Hlavně musím tu holku donutit, aby byla na mojí straně, připomenul si tiše a v hlavě se mu začínaly nořit nápady, jak to udělat. Musel na ni určitě opatrně. Měl hodně co ztratit.
Tak jak na ni?
Z přemýšlení ho vytrhl až táhlý zvuk větru profukující dovnitř úzkým oknem a přinášející mu do pokoje poprašek rudozlatého písku.
Vyskočil na nohy, aby zabránil dalšímu písku v proniknutí do malého pokoje. Okenice šly zavírat jen těžce. Vítr byl mnohem silnější, než na jaký byl zvyklý. Docela ho unavilo, než překonal jeho odpor a okenice zaklapl a zabezpečil západkou. Pak rozsvítil a vytáhl knihu, kterou si dnes půjčil.
Nemohl říct, že by to nebyla hezký knížka. Moc dívčí literatury sice načetl (snad jen Jiayrovy romány), takže neměl s čím srovnávat, ale nebylo to špatné. Problém byl spíš v něm - vůbec se nemohl soustředit. V hlavě se mu stále míhaly záblesky z dnešního dne.
Nedokázal potlačit vzrušení při vzpomínce na její něžný obličej, náznak oblých ňader v decentním výstřihu a ty vlasy… To byly vždy takové?
Toužil do nich zabořit ruku, přivonět si. Hrozně moc jí chtěl obejmout, cítit její teplo.
Mělo by být nezákonné, aby s ním jen myšlenky na ni dělaly takové divy.
Pokusil se zavřít oči, ale nešlo to. Měl pocit, jako by se mu v žaludku svíjelo klubko hadů. Cítil, že má zrychlený tep a náhle v pokoji bylo příliš velké horko. Nesnesitelné horko.
Svlékl si tričko a pokusil se dýchat.
Nádech, výdech, nádech výdech. Mysli na něco jiného! Nabádal se.
Mohl se toho zbavit sám, ručně, ale odmítal to. Chtěl mít ten zážitek čistý. Chtěl, aby to bylo ona, kdo ho toho napětí zbaví. Chtěl při tom pozorovat její obličej. Rty rudé od jeho dravých polibků, tváře zrůžovělé námahou a oči slastně pootevřené. Chtěl si pamatovat ten pocit, když do ní pronikal.
Sebralo mu hodně sil, než se zvládl uklidnit natolik, aby byl schopen usnout neklidným spánkem a jeho poslední myšlenka byla: Doufám, že mě moje mysl ve snech nebude mučit záblesky její tváře.
Marně.

-Další díl.. Moc se mi nelíbí, ale nechci, abyste déle čekali, takže ho už předělávat nebudu. Už to mám taky celkem vymyšlený, ale... nah. Ta lenost :D Pokusím se přes víkend něco napsat, protože přes pondělí a úterý jsem na školním výletě, tak snad...
DOUFÁM V KOMENTÁŘE! (Marně?)-

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 momo momo | 19. června 2014 v 22:09 | Reagovat

Holka ty ještě nespíš? To máš dobrý :D já taky ne XD povídka úžasná :D

2 Sumiko Sumiko | 19. června 2014 v 22:10 | Reagovat

Jacháá, tak už jsem se dočkala pokračování. Nevím, proč se ti nelíbí, mě osobně se totiž líbí až, až. Je to Sugoi. Už teď mě zajímají tvoje myšlenkové pochody co se povídky týče. :3

3 Satuka Satuka | 20. června 2014 v 12:49 | Reagovat

Proč se ti nelíbí? Mně přijde skvělý, po dlouhé době zase něco ke čtení :-D  Jsem zvědavá, co vymyslíš dál :-)

4 liar liar | 20. června 2014 v 14:11 | Reagovat

už nevím co psát... je to prostě impozantní :)

5 Hinata Hinata | 20. června 2014 v 15:33 | Reagovat

další, velice povedený díl!!!

6 matsumoto matsumoto | 20. června 2014 v 17:38 | Reagovat

Máš to úžasný ;)

7 Amnezie Amnezie | 20. června 2014 v 18:43 | Reagovat

Moc kawai :)

8 Ema Ema | 20. června 2014 v 18:43 | Reagovat

Wow :o :D

9 hin hin | 20. června 2014 v 18:44 | Reagovat

Páni! Je to úžasný :))

10 Ratatouille Ratatouille | 20. června 2014 v 19:21 | Reagovat

AAAA..... toto mi úplne zdvyhlo náladu :)  
krásne ako stále a teším sa na pokračko :)

11 Tenten Tenten | 21. června 2014 v 11:18 | Reagovat

Nádhera :) nevím co se ti na tom nelíbí, ale pro mě je to úžasný :)

12 hanatka-chan hanatka-chan | 21. června 2014 v 11:38 | Reagovat

Tenhle díl je zatím ten nejlepší :D

13 nanami-onee-san nanami-onee-san | 21. června 2014 v 22:22 | Reagovat

Nepoved? Je úžasnej <3

14 nana-onee-chan nana-onee-chan | 21. června 2014 v 22:22 | Reagovat

Souhlas ;D

15 miamoravia miamoravia | 22. června 2014 v 14:53 | Reagovat

Těším se na další

16 Judy Judy | 22. června 2014 v 21:01 | Reagovat

Next pls :D

17 Dany Dany | 22. června 2014 v 21:03 | Reagovat

Velmi pěkné :3

18 Toshiro-chan Toshiro-chan | 23. června 2014 v 21:14 | Reagovat

Sugou sempai :3

19 Helenká:-* Helenká:-* | 25. června 2014 v 18:03 | Reagovat

Cam? Jako vážně?:-)
Jak někdo může psát, tak božsky?:-)
I když bylo to trošku krátké...:/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DOKAŽME, ŽE FF PISÁLCI (na blogu i mimo něj) JEŠTĚ NEVYMŘELI!


Fancluby pro NH a SS-maniaky. PŘIHLÁSIT se může každý,
kdo má na blogu alespoň 3 jednorázovky/jednu sérii delší
jak 5 dílů. Splňuješ-li tato jednoduchá pravidla
a ještě tě nepřešla chuť,
přihlásit se můžeš ZDE:
Budu se na tebe těšit! :)