Liar II. 3/?

17. května 2014 v 8:28 | Camelia

Stála jsem ve skromné kuchyňce a připravovala si snídani. Jablka jsem nakrájela na kroužky a položila je na talíř k pečivu. V hrnci se mi už vařila voda na čaj.
Odklopila jsem poklici. Vyvalila se z něj pára, která mě zahalila do příjemného oblaku skořicové vůně a citronů. Zhluboka jsem ji vdechla. Skořice a citrusy. Tak příjemnou vůni jsem ještě nezažila.


Znovu jsem vrátila poklici na místo a v duchu se těšila. Z nějakého důvodu jsem si za těch pár dní tady zamilovala čerství domácí čaj. Líbilo se mi míchat si vůně a přísady podle libosti. A možná za to mohlo to, že jsem konečně mohla něco řídit, když už ani svůj život jsem neměla pevně v rukách.
Neslyšela Gaarovi kroky po podlaze. Lehká pusa na tváři mě vyděsila, ale brzy jsem se ovládla a nedala na sobě úlek znát. Stejně jako jsem se snažila ignorovat vzpomínku na jeho rty na mém krku.
"Ahoj."
"Ahoj!" odpověděla jsem rychle a vykouzlila, ač nemám tušení odkud, na tváři úsměv. Gaara se, už oblečený, ve svém kagovském obleku se usadil na židli a já byla ráda, že mi nevidí do obličeje, když se zeptal: "Jak ses vyspala?"
Jak? Jak bych se asi mohla vyspat, když mám erotické sny o svém ex? Smutně jsem si pomyslela, ale nahlas mu to neřekla. "Dobře. Děkuju. Co ty?"
"Jak bych se mohl vyspat, když si tu byla ty?" pousmál se. Zčervenala jsem. Bylo to divné, přijímat od muže komplimenty. Naruto to moc často nedělal, ale Gaara mě doslova zahlcoval lichotkami. Bylo to divné. Tak divné. Netušila jsem, proč, ale nemohla jsem se na něj podívat. Kdykoliv jsem viděla jeho pohled. Ty zářivé zelené oči. Jako by mi viděli až do duše.
Otřásla jsem se.
Zlobil by se, kdyby věděl pravdu?
Skousla jsem si ret a nervozita mi sevřela žaludek. Nebo to byly výčitky? Asi ano. Ale nesnažila jsem se nalhávat, že si to nezasloužím.
Už nikdy nebudeš snít o Narutovi, slíbila jsem si, ale všichni víme, jak to se mnou a s mými sliby dopadá.
Potřebuju se zaměstnat. Potřebuju něco dělat.
Potřebuju na něj přestat myslet.
"Nevíš, kde by se tu dala sehnat práce?" zeptala jsem se dřív, než jsem si to stačila promyslet. Gaara se zakucal a já se mu ani trochu nedivila. I na mě samotnou ten nápad působil překvapivě.
"Proč? Jsem Kazekage, nemusíš nic dělat. Navíc jsi tu host."
Zčervenala jsem. "Prostě chci. Nejsem zvyklá být zavřená doma."
"Dobře, po něčem se ti podívám. Dneska se klidně můžeš jít podívat po Písečné. Nejraději bych tě provedl sám, ale mám příliš práce," povzdechl si. "Nebude ti vadit, když tě svěřím do rukou svojí studentky?"
"Jistěže ne." Zvedla jsem se, abych nám oběma nalila čaj. "Ráda se s ní seznámím."
"Myslím, že si budete rozumět," zkonstatoval a já musela v duchu pochybovat, jestli toto tvrzení není náhodou příliš předčasné. "Je to moc milá dívka." Odmlčel se. "Vlastně bych ti jí sem mohl poslat hned, jak přijdu do práce. Měla se u mě zastavit."
"Snad jí to nebude vadit," pronesla jsem. Gaara se jen usmál. "Dostane to jako misi." A spiklenecky na mě mrkl. Nedovážila jsem dát najevo pochyby ani nelibost. Jestli si myslel, že to je nejlepší možnost, pak jsem neměla očividně na výběr.
Dosnídali jsme v tichosti, jako každý den. Když odcházel, lehce mě na rozloučení políbil na rty. Jen lehký dotyk. Nechtěl nic uspěchat a nechtěl na mě tlačit.
A já mu to takhle oplácím.
Povzdechla jsem si a uvědomila si, že až do teď jsem dýchala velmi mělce. Měla jsem strach? Zjištění, že se mi klepou ruce, mě překvapilo.
Napila jsem se teplého čaje a vnímala, jak mi tekutina klouže až do břicha, ale na mráz, který mi přejel po zádech, to nemělo žádný vliv.
Sevřela jsem ruku v pěst.
Nebylo fér myslet na Naruta. Gaara byl ke mně milý, upřímný a hlavně mě nikdy nechtěl podvést. Nikdy nespal s polovinou dívek ve věku 20 - 30 let ze všech, které potkal a nesnažil se mě svádět všemi možnými i nemožnými způsoby.
Tak proč na něj pořád myslím? To byla ta zásadní otázka, v níž byl skrytý háček. Pamatovala jsem si jako by to bylo včera, co všechno jsme spolu prováděli. Jeho ruce na mém těle, to jak mě vždy dokázal dostat přes okraj. Jeho polibky, náruživé a současně milující.
Milující?!
Jestli jsem něco věděla, pak to, že Uzumaki Naruto mě určitě nemiloval. Byla jsem jen kamarádka s výhodami. A to bylo také to, na čem jsme se dohodli.
Vždycky jsem chtěla být víc.
Zvedla jsem se. Myslet na něj bylo jako hrát si s ohněm.
Naruto mě určitě nemiloval.
Vystoupala jsem po úzkých schodek do ložnice a ze skříně vytáhla něco, co jsem usoudila, že bude vhodné na procházku po Písečné. Rozhodla jsem se pro oblečení, které mi Gaara dal s tím, že pokud je větrno, je to dobrá ochrana proti písku. Bylo zajímavé, když ze mě nakonec byl vidět jenom obličej.
Chvilku jsem se na sebe dívala do zrcadla, pak jsem se vrátila do přízemí a jen čekala, až se ozve zaklepání. A když přišlo, okamžitě jsem se zvedla a vyběhla ke dveřím.
"Ahoj, ty asi budeš Matsuri." Usmála jsem se na dívku za dveřmi. Měla na sobě světle hnědou jounninskou vestu a pod ní tmavě hnědé tričko s krátkými rukávy. Stejně hnědá sukně lehce nad kolena a dlouhé černé punčochy na nohách začínaly asi pět centimetrů pod okrajem sukně.
Zajímavá kombinace, pomyslela jsem si.
Vzhlédla ke mně se svýma tmavýma, skoro až černýma očima a úsměv mi zmrzl na rtech. Její oči byly chladné a plné výčitek.
"Slečno Hyuuga, poslal mě Gaara-sensei, abych vám ukázala město, ale to asi víte, takže pokud můžeme vyrazit...," nechala větu otevřenou a sešla po schodech o patro níž, kde se opřela o zeď a čekala na mě.
Polkla jsem, zamkla, a vydala se za ní. Ani jedna z nás nepromluvila, kromě toho, kdy mi ukazovala jednotlivé části Suny. Bylo na ní vidět, že se jí moje přítomnost vůbec nelíbí, ale svůj úkol dělala svědomitě. Po prohlídce jsem věděla, kde koupím nejlevněji oblečení, kde mají nejkvalitnější suroviny k vaření, kde jsou dobré restaurace a bary, kam zajít ve volném čase a zdráhavě mi také, byť velmi mlhavě, naznačila, kde jsou hezká rande.
Nemusela jsem být vědec, ani kouzelník, které jsme hojně potkávali v ulicích, což se naprosto neshodovalo s mými vzpomínkami z Konohy, abych pochopila, co bylo nad slunce jasnější.
Když jsem si uvědomila, že se vracíme, popadla jsem svoji jedinou možnost za pačesy. V úzké uličce jsem ji chytla za loket a otočila ji čelem k sobě.
"Chápu, Matsuri-san."
Podívala se na mě zpod přimhouřených očí.
"Chápu. Máš Gaaru ráda. Ale on si vybral mě. Nebyla to moje volba." Řekla jsem jí a chytla jí za loket, aby se na mě musela otočit. Vyškubla se mi.
"Jistěže to byla také vaše volba." Odsekla. "A teď když dovolíte, to je konec. Na shledanou."
"Doufala jsem, že bychom mohly být kamarádky!" Zakřičela jsem za ní, ale moje slova, protože jsem si byla jistá, že mě slyšela, přišla naprosto v niveč.
A brzy se mi se ztratila z dohledu v úzkých uličkách plných písku.
S povzdechem jsem se otočila zpět a jen tak šla. V hlavě mi vířily myšlenky jako divoké koně. Zdá se, že Gaarova studentka ho brala jako mnohem víc, než jako učitele.
Přemýšlela jsem, jestli to mám Gaarovi říct, ale uvědomila jsem si, že ať k němu cítí cokoliv, nic mi do toho není. Tohle bylo jen mezi nimi, a jestli mu to neřekla, asi na to ještě nebyla připravená. A já věděla, že když na něco nejste připravení a provalí se to, může z toho vzniknout spíš víc problémů a neštěstí, než hezkých věcí.
Otevřela jsem dveře od jedné malé kavárničky a objednala si kávu. Tenhle nápoj u nás moc častý nebyl, spíš vůbec, ale začal mi docela chutnat. I když ho dělali mnohem silnější, než v Konoze a tím pádem taky mnohem hořčí.
Posadila jsem se ke stolku, a zatímco jsem čekala, až se káva udělá, rozhlížela jsem se kolem. Interiér byl zařízen do příjemných kávových odstínů hnědé, a na podpěrných sloupech viseli lucerny, které celému zařízení dodávaly útulný, tajuplný nádech.
Při pohledu na hnědou, která mě všude kolem odkloupovala, mě zaplavil pocit marnosti. Zdá se, že jediný člověk, kromě Gaary, se kterým jsem mluvila, mě živelně nesnáší. No, to byl teda dobrý začátek!
Otočila jsem se čelem k velkému oknu do ulice a snažila se soustředit na život venku. Dívala jsem se na lidi procházející kolem a přemýšlela nad jejich osudy, životy, pády a láskami. Všechno bylo lepší, než myslet na to, co v hlavě tížilo mě. Naruto, Gaara, Matsuri…
Viděla jsem kolem procházet tolik lidí. Ženy, muže, děti. Vždycky mě fascinovalo, jak každý byl naprosto odlišný od toho druhého.
A pak jsem ho uviděla.
Měl zrzavé vlasy, které mu vyčuhovaly zpod černé přikrývky hlavy. Byl vysoký skoro stejně jako Naruto s mezerou mezi šátkem kolem úst a zvláštním turbanem jsem zahlédla jasně modré oči.
A dívaly se přímo na mě.
"Slečno, vaše káva," ozvalo se mi za zády.
Cukla jsem s sebou a pohled mi sjel na dívku v sukni po kolena, která mi na podnose přinesla objednávku. Nechala jsem jí položit a roztržitě ji poděkovala. Mozek mi pracoval na plné obrátky a srdce se rozbušilo.
To přece nemohl být Naruto. Ten muž měl zrzavé vlasy. Uklidňovala jsem se. A určitě spoustu lidí má takhle modré oči.
Jen jsi zatím nikoho jiného nepotkala, rýplo si moje podvědomí.
Stejně, co by tady dělal?
Určitě to není Naruto.
Přesto jsem však znovu vzhlédla a pátrala v davu po tom záhadném muži v černé tóze, našla jsem jen prázdné místo.
Byl pryč.

-Tak co vy na to? :D Já vím, zase velké zpoždění, ale měla jsem toho hodně. Každý den se něco učím :( a navíc komentářů bylo o 11 méně, než u předchozího dílu :) Takže jsem si řekla, že není kam spěchat ;) Snad se díl líbil! A mějte na paměti, že bez KOMENTÁŘŮ si nejsem ani jistá, kdy bude další díl... Mno, ale to byla jen řečtické otázka, pochopitelně...-

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Satuka Satuka | 17. května 2014 v 10:35 | Reagovat

Páni, zase se to komplikuje =D skvělý díl, chudák Hinata,nevyzná se sama v sobě

2 Sumiko Sumiko | 17. května 2014 v 11:09 | Reagovat

Wauw, pěkně se to zamotává. A jak už napsala Satuka, Hin se nevyzná ani už sebe samé. Zajímá mě jak to bude pokračovat. Těším se na další. :3 :)

3 matsumoto matsumoto | 17. května 2014 v 15:04 | Reagovat

Moc pěkné3:D

4 Narutokunhinatsan Narutokunhinatsan | 17. května 2014 v 15:23 | Reagovat

Sugoi <3

5 miamoravia miamoravia | 17. května 2014 v 16:31 | Reagovat

Moc pěkný, těším se na další

6 nanami-onee-chan nanami-onee-chan | 17. května 2014 v 21:09 | Reagovat

Nemám slov :3 Jen tak dál :)

7 nana-onee-san nana-onee-san | 17. května 2014 v 21:10 | Reagovat

Těším se na další :DD

8 Hinata Hinata | 17. května 2014 v 21:51 | Reagovat

je to čím dál tím zajímavější

9 shizuko-chan shizuko-chan | E-mail | 17. května 2014 v 23:58 | Reagovat

Nevím co říct ale je to úžasný :33 já chcu další díl hned a ne skoro za dva týdny!! >///<

10 Haineko Haineko | 18. května 2014 v 0:25 | Reagovat

Nemám slov =..=

11 Emi Emi | 18. května 2014 v 12:21 | Reagovat

Opravdu super. Jsem fakt zvědavá jak tato situace dopadne :)

12 ArigatoDF ArigatoDF | 18. května 2014 v 13:33 | Reagovat

Další díl po uherském roce a vidím že nekdo si dal prácičku a taky vidím že se vyplatila.Krom toho ještě vidím (nevidím toho nějak moc? :D), že problém jménem Matsuri si se rozhodla řešit celkem brzo, ale zatím to nevypadá na konečné řešení...:DD Ono, kdo ví co se mladé, zamilované a evidentně ublížené holce honí hlavou...;)No každopádně, Hinata má charakter, protože zmätená Hina je prostě zmätená Hina. :) Líbil se mi ten konec jak se nám Naruto "mihl" kolem. Pěkně to vystihlo jak je Hina z toho všeho paf. :D Další bod na mém programu je Gaara, jelikož jako jeho oblíbenec ( Ať žije zabíjení se založenýma rukama!) si nemůžu si to nechat ujít. A proto se ptám. PROČ?! Proč to musí být ten tichý, sladký, komplimenty skládající Gaara? Bohužel nevím jestli bude mít Gaara nějakou důležitější roli, takže (zatím!:P) mlčím. Suma sumárum, další perfektní díl, perfektní série.;):)

13 MIa MIa | 18. května 2014 v 16:56 | Reagovat

Jako vzdy kawai! :3

14 Judy Judy | 18. května 2014 v 16:57 | Reagovat

Chudák Hin :D

15 Tenten Tenten | 18. května 2014 v 16:59 | Reagovat

Je zajímavé, jak se ti kluci snadno mění, když se zamilují XD

16 Amnezie Amnezie | 18. května 2014 v 17:01 | Reagovat

Mooc povedené :) a ohledně Hin to nemělo chybu :D

17 momo momo | 18. května 2014 v 17:50 | Reagovat

Chudák Hin, už se nevyzná ani v sobě :D Jinak nevím proč, ale začíná mi chybět u této povídky 18+ XD Tak doufám, že zase takový díl přidáš. :D

18 Pisces Pisces | 18. května 2014 v 20:31 | Reagovat

Tohle je umělecké ero dílo xD

19 Ratatouille Ratatouille | E-mail | 18. května 2014 v 20:49 | Reagovat

Krása :-) pamätáš si ešte na tu správu čo som ti poslala?  A ani na sekundu som nezapochybovala že by to nebola prvda. :-) Pišeš nadherne :-) a určite sa posnaž dať čo najskor ďalši dielik :-)

20 Hanatka-chan Hanatka-chan | 19. května 2014 v 21:08 | Reagovat

Moc pěkné :D

21 Suzie Suzie | 20. května 2014 v 15:47 | Reagovat

Prosím další <33

22 narutokunhinatasan narutokunhinatasan | 21. května 2014 v 12:57 | Reagovat

Pěkné

23 naruhinafanfiction naruhinafanfiction | 21. května 2014 v 18:26 | Reagovat

Kawai

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DOKAŽME, ŽE FF PISÁLCI (na blogu i mimo něj) JEŠTĚ NEVYMŘELI!


Fancluby pro NH a SS-maniaky. PŘIHLÁSIT se může každý,
kdo má na blogu alespoň 3 jednorázovky/jednu sérii delší
jak 5 dílů. Splňuješ-li tato jednoduchá pravidla
a ještě tě nepřešla chuť,
přihlásit se můžeš ZDE:
Budu se na tebe těšit! :)