Duben 2014

Liar II 1/?

27. dubna 2014 v 13:32 | Camelia

Poslední článek před týdnem. Stydím se :D +18!

Camelia o... Tom, co ji dokáže naštvat

17. dubna 2014 v 19:47 | Camelia |  Camelia o
Opravdu, opravdu mi to štve.
Jednou za uherskej rok se rozhodnu něco dát na konohu a oni zrovna stávkujou. Co se kruci děje? Je to jen můj pocit, nebo jste si taky všimli, že na konoze to nějak stojí? Jestli někdo víte proč (četli jste oznam, cokoliv), napište mi to, páč začínám z toho být docela na prášky.
Ale článek se nejmenuje jenom "co mě štve na konoze", byť mě to k napsání tohoto článku motivovalo. Jestli vás tedy zajímají věci, které mě dokážou naštvat, pokračujte dál.

Cesta za štěstím - 01 - Pojďme domů

13. dubna 2014 v 16:52 | Camelia

Já vím, slíbila jsem vám pokračování Lháře, ovšem Cestu už píšu více jak rok a půl, takže mi připadalo dobré konečně přijít na svět s prvním dílem. Pokud jste již zapomněli, o co jde, odkážu vás sem. Pokud si předchozí sérii číst nechcete, není to nutné. Stačí vám jen vědomí, že se Naruto a Hinata vrací z úspěšné mise přivést Sasukeho zpět do Konohy. Komentáře jsou vítány, názory si ráda přečtu a kladné ohlasy jedině potěší :)

Konoha byla vesnice známá svým sakém, pěknými dívkami, silnými ninji a také jedinečnou a také ehm, no zkrátka, naší známou Pátou Hokage. Pro Naruta, asi dvaadvacetiletého blonďatého muže znamenal jeho domov víc, než jeho život. Proto byl nepříjemně překvapen, když zjistil, že se mu domů ani trochu nechce. A čím blíže k jeho vesnici skryté v listí byli, tím víc se obával, jaké budou následky jeho činu.

Lay č. 18 - Orange NaruHina love

10. dubna 2014 v 21:16 | Camelia |  Laye blogu
Áno, já vím. Už zase změna laye. Možná (určitě) vás to už musí otravovat, ale já prostě ani za boha nemůžu přijít na ten správný... styl. Takže tu je již 23 lay blogu. Doufám, že vám sedí. Tentokrát jsem chtěla vsadit na jednoduchost. Moc se mi líbí ty hvězzdičky jako odrážky, jen to menu... no, doufám, že se vyjádříte :)


Ztracený ideál

5. dubna 2014 v 11:28 | Camelia
Nevím proč, ani jak mě takhle povídka napadla. Prostě jsem dostala nápad. Není to z Naruta, ale doufám, že si jí přesto přečetete. Nic podobného jsem zatím asi nenapasala, proot by mě moc zajímaly naše názory. Děkuju za všechny komentáře a nebojte se, povídky budou :D
***
"Takže Jonáši…" protáhla a nastavila ruku. Na tváři jí hrál šibalský úsměv, v očích zářily jiskřičky.
"Ne, na to zapomeň," zasmál se a v přehnaně ochranitelském gestu přikryl mobil svou rukou. Jejich smích se vzájemně prolínal. Byli naprosto nesourodá skupinka. Ona třídní šprtka, on judista se sklonem k agresi ale přítel a ten druhý velmi dobrý přes počítače, téměř odporník v jejich třídě! Skoro byste řekli, že si nemohli najít společné téma. Omyl.
DOKAŽME, ŽE FF PISÁLCI (na blogu i mimo něj) JEŠTĚ NEVYMŘELI!


Fancluby pro NH a SS-maniaky. PŘIHLÁSIT se může každý,
kdo má na blogu alespoň 3 jednorázovky/jednu sérii delší
jak 5 dílů. Splňuješ-li tato jednoduchá pravidla
a ještě tě nepřešla chuť,
přihlásit se můžeš ZDE:
Budu se na tebe těšit! :)