Kurai Tsubaki XXIV.

29. prosince 2013 v 17:31 | Camelia


"Tak co je s ní?" byla první slova, která vypálil na Tsunade. Ta nadskočila a propíchla ho pohledem.
"Ano, také tě ráda vidím doma, Naruto." Začervenal se, ale neomluvil. Neměl za co. Hinata byla důležitější a Tsunade to samozřejmě věděla.


"Co se jí stalo?" zeptal se už klidněji a pozoroval Pátou jako by byla nějaká bohyně života a smrti. Tsunade úsměv z tváře v tu ránu zmizel. Vypadala unaveně a smutně. Narutovi se v krku utvořil knedlík.
"To, co jsi na ní zpozoroval, by mohl být posttraumatický šok. Zatím to nevíme jistě. Je potřeba, aby uplynulo víc než měsíc pro potvrzení diagnózy a je to zatím jen pár dní, ale… Já osobně si myslím, že je to skoro stoprocentní."
"A co to znamená pro ni?" opatrně vyslovil větu, které se nejvíc obával.
"Že bude potřebovat každou pomocnou ruku, které se jí může dostat." Odmlčela se, aby mohla pokračovat. "Nikdy nebude moct být sama, bude potřebovat rozptylovat, někomu se otevřít. A tu bude problém. Pokud vím, Hinata bydlela sama, ne?"
"Ano," přikývl a pak se začervenal, "ale dva nebo tři dny před tím, než ji unesl, přespávala u mě." Blondýnka na něj vrhla zvláštní pohled, ale neptala se na důvody.
"Nevadilo by ti, kdyby tam zůstala? Bylo by to snesitelnější i pro ni i pro nás, kdybych tam nemusela posílat někoho cizího."
"Rozhodně s tím nemám problém," odsouhlasil její návrh Naruto a snažil se dělat, že si nevšiml jejího významného pohledu.
"Teď bude ještě dlouho spát... Dal jsi jí pořádnou dávku." Pokárala ho Tsunade, ale její přísné gesto zmírnil drobný sotva znatelný úsměv. Naruto se přesto Hinatě v duchu omluvil, jenže měl o ní takový strach, že nedokázal téměř vůbec myslet, ani dýchat. Uspat jí byla jediná možnost, která mu v tu chvíli připadala v úvahu. "Pojďme tedy zatím do mé kanceláře, musíme toho ještě hodně probrat."
Naruto ji bezeslova následoval.

Když vešli, Naruto už po prvním dojmu věděl, že to nebude příjemné setkání. Haruno Sakura stále seděla za stolem a naproti ní postával u zdi samotný vůdce klanu Hyuuga, tentokráte dokonce i bez osobní stráže!
Tohle nevypadá dobře, pomyslel si a zůstal stát na opačné straně, než stál Hiashi. Sakura mezitím uvolnila místo Tsunade, která všem pokynula, aby si sedli, a ona sama si stoupla k jejímu pravému boku. Nikdo však nevyužil nabídky Páté a všichni až na ni zůstali stát.
Tsunade si povzdechla. "Víte, proč jste tady." V odpověď se jí dostalo přikývnutí. Ano, oba to věděli. Naruto se dělal, že si nevšiml Sakuřina pohledu, kterým ho probodávala. "Musíme vyřešit problém v otázce Hyuuga Hinaty."
"Nevím, co tu chceš se mnou řešit, Tsunade," promluvil Hiashi a jeho mužský hlas naplnil místnost. Blondýnka za stolem svraštila obočí. "Jsi tu jako Hinatin otec, Hiashi." Naruto si všiml, že oba vynechali titul toho druhého. Tohle bylo osobní.
"Ale já už nemám žádnou dceru jménem Hinata a nikdy jsem jí ani neměl."
Tsunade se prudce a zhluboka nadechla a Naruto věděl, že kdyby Hiashi nepatřil mezi nejvyšší představitele rady a obchodní infrastruktury, kdyby na jeho místě stál třeba někdo jako je on, asi by už upadl do bezvědomí. Tsunade zuřila a to nikdy nebylo dobré znamení.
"Hiashi," oslovila ho a v jejím tónu byla znát hrozba. "Ty asi tak úplně nechápeš, o co se tu jedná…"
"Ne," opravil ji. Hlas chladný a tvrdý jako sibiřská zima. "To ty asi tak úplně nevíš, o co se jedná. Hinata byla vyděděna. Ví, že za ní nenesu žádnou odpovědnost, jsem pro ni cizí člověk, možná nejsem ani ten, který jí daroval život. I kdyby teď zemřela, na pohřeb bych šel ze své vlastní vůle, ne z povinnosti otce. Kdyby se vdávala, nevedl bych ji k oltáři. Kdyby měla jít do vězení, nesnažil bych se za ni přimluvit. Mám jen jednu dceru, Hanabi, a ta zdědí mé křeslo i vůdčí postavení. Jen ona má právo na to-"
"Hiashi," štěkla, to byl jediný způsob, jak ho umlčet.Naruto měl pocit, jako by sledovat, jak kolem sebe krouží dva orli a přemýšlí, jak toho druhého poslat k zemi. Naruto cítil ve vzduchu téměř hmatatelné napětí. "Hiashi, Hinatu někdo," odmlčela se, jako by se musela nutit, aby tu větu dokončila, "znásilnil."
"Cože?!" vyjekl Naruto a musel se posadit.
"Cože?" zeptal se podstatně klidněji Hiashi, ale i jeho tvář už ztratila trochu barvy. Ani Sakura nevypadala v pohodě, spíš naopak - otřeseně. Ona jediná však nepromluvila ani slovo.
"Tys to nevěděl?" překvapeně zamrkala Tsunade.
"Ne," řekl popravdě Uzumaki a vina v jeho nitru prosákla na povrch jako jed. Byla to všechno jeho chyba. Kdyby Hinatin strach nebral na lehkou váhu, kdyby nezavíral oči před věcmi, které se děli, nemuselo by se to stát. Složil hlavu do dlaní a tiše brečel, naprosto ztracen ve svých úvahách. Jak bude moc s tímhle vědomím žít?
"Je to tak," povzdechla si. "Nemůžeme si sice být jisti, odkud sama nebude ve stavu, aby nám to řekla, ale… Nevidíme jiné vysvětlení."
"Bude mít…," musel se nadechnout, aby dokázal svůj třesoucí se hlas zklidnit natolik, aby mohl mluvit. "Bude mít nějaké… trvalé následky?"
"Pevně doufáme, že ne," odpověděla upřímně a smutně se na něj podívala. Naruto se soustředil na svůj dech. Nádech, výdech, nádech, výdech. Řekla, že doufá, takže je tu pořád ještě malá šance, že… neodkázal tu myšlenku ani dokončit, natož, aby ji vyslovil.
"Jsem si jista, že teď chápete naléhavost situace," prohlásila. Naruto nebyl schopen mluvit, takže jen přikývl. "Proto je velmi důležité, abychom jí podporovali. Bude potřeba s ní chodit na terapeutická cvičení, bude potřeba každé pomocné ruky, aby se z toho dostala. Nemáme ani tušení, čím si musela projít a abychom ho za to mohli stíhat, potřebujeme o něm znát podrobnosti, jaké nám může sdělit jen ona. Proto je nesmírné důležité," zdůraznila, "aby se naučila s tím žít. Jiná možnost není."
"Dobře, ujmu se toho," přihlásil se Naruto a otřel si uslzené oči. Bylo pozdě plakat nad rozlitým mlékem.
"Já ale jako cizí člověk a vůdce klanu Hyuuga nenesu žádnou zodpovědnost. Mimo to, slečna Hinata je už dospělá, čiše nevidím důvod, proč být dále přítomen."
"Vy to asi nechápete!" vykřikl Naruto a chytil ho prudce za rukáv. Hiashi se otočil a jeho bledé oči měly tvar úzkých štěrbinek.
"Co na mě šaháš, ty liščí spratku?"
"Přestaňte se laskavě chovat, jako když jste stroj. Znásilnili vám dceru! Dítě, které jste chránil od jeho zrodu. Viděl jste ji růst, smát se, prohrávat a nakonec i vítězit! Jak můžete stále být tak… chladný? Copak nemáte city?! Copak nevíte, že vás zrovna teď potřebuje víc, než kdy jindy? Jak můžete-"
"Mlč." Nařídil mu. Naruto neměl dost slov, aby popsal, jaký vztek náhle pocítil vůči tomu muži. "Odcházím, přeji hezký zbytek dne," popřál jim a chytil za kliku.
"Jste pokrytec, pokrytec a sobec." Tiše šept Naruto, ale jeho slova byla stejně hlasitá, jako by je křičel. Bez zaváhání, bez nejistoty. Byl jsi jistý, že má pravdu. Hiashi se ale ani neotočil. Otevřel dveře a byl pryč.

-Předposlední dil, dámy (a pánové), předposlední díl. V příštím díle se všechno vysvětlí (nebo alespoň většina) a možná se dočkáme happy endu. Můžu vám slíbit, že díl bude delší, než každý, jako tu doposud byl. Víc vám ale neřeknu. To si budete muset počkat :) --KOMENTÁŘE!--


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Budete chtít pokračování této povídky?

Ano
Je mi to jedno
Ne

Komentáře

1 Sumiko Sumiko | 29. prosince 2013 v 17:51 | Reagovat

Těším se na poslední díl. Taky doufám, že budeš psát zase nějakou novou. Úžasná povídka. :)

2 kik kik | 29. prosince 2013 v 19:35 | Reagovat

No je to zaujímavé. :) Som zvedavá na koniec a ako sa to vyrieši. *v kútiku duše dúfa v happy end ^^*

3 Mizuki Mizuki | 29. prosince 2013 v 20:32 | Reagovat

To je blbec! Fakt nehorázný! Těším se na další díl. Zase, chuděrka Hinata. Snad to skončí dobře :))

4 Sumiko Sumiko | 30. prosince 2013 v 21:56 | Reagovat

Prosím, mocky moc prosím, další díl. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DOKAŽME, ŽE FF PISÁLCI (na blogu i mimo něj) JEŠTĚ NEVYMŘELI!


Fancluby pro NH a SS-maniaky. PŘIHLÁSIT se může každý,
kdo má na blogu alespoň 3 jednorázovky/jednu sérii delší
jak 5 dílů. Splňuješ-li tato jednoduchá pravidla
a ještě tě nepřešla chuť,
přihlásit se můžeš ZDE:
Budu se na tebe těšit! :)