Kurai Tsubaki V.

23. září 2013 v 16:58 | Camelia
"Hinato, nechtěla bys tu dneska přespat?" Navrhl Naruto a neviděl, jak udiveně zamrkala. Nečekala to. Ani v nejmenším.
"Sakura se ještě může…"
"Nevrátí se." Odbyl ji s klidem, za kterým skrýval bolest. "Nevrátí se, protože už dávno plánovala, že odejde. Dnešní hádka jí jen dala možnost nevyplížit se z domu o půlnoci, ale odejít s hrdostí jí vlastní. Nevrátí se."


Z té poslední věty měla pocit, že mezi nimi stále bylo něco, co jim bránilo fungovat. Nevěděla co, nedokázala na to přijít, ale něco bylo jinak. Něco se u nich změnilo.
Stejně jako on se podívala z okna do šera.
"Rozumím," souhlasila. "Pak tedy, jestli nemáte nic proti, bych ráda využila nabízenou koupelnu a postel, sire."
"Nic proti nemám, madam." Usmál se. Brzy však opět uhnul pohledem, jakoby se nedokázal dívat do jejích očí. Hinatu zarazilo, že jí to stále ještě bolelo.
"Koupelna jsou ty dveře napravo." Informoval ji. Přikývla. "Díky."
"Nemáš zač." Vydal se po schodech do druhého patra. Hinata ho sledovala, dokud nezmizel za rohem, pak se vydala do koupelny smít ze sebe všechny tyhle negativní zážitky. Citové vypětí dnešního dne, ačkoliv se odehrávalo jen během několika málo hodin, ji už tak stačilo unavit a za teplou koupel byla vděčná.
Bylo toho na ni moc. Naruto, Sakura a ten podivný stín, co ji pronásleduje jako vlastní. Neměla žádný důvod si myslet, že je sledovaná, ale něco - ať už to byl její šestý smysl ninji, či intuice - jí radilo jinak.
Rukama si objala paže a třela kůži na nich. I vůči horké vodě, která po ní stékala, jí naskočila husí kůže. Co se to s ní sakra děje? Odkdy je tak paranoidní?
Rychle vypnula přítok vody a vylezla ven. Naruto tu měl však jen jeden ručník. Hinata pokrčila rameny a natáhla se pro něj. Doufala, že se nechová moc arogantně nebo nevychovaně, ale začínala na ni dorážet zima. A vůbec, Naruto si ho může usušit, ne? Vždyť ovládá vítr! Na rozdíl od ní. V tomhle by její živel byl na nic.
Krátce se uchechtla, utřela se a oblékla si spodní díl svého oblečení. Byla to jen lehká bavlněná tunika dlouhá téměř do tři čtvrtin stehen, ale musela stačit. Doplnila to legínami, které si vzala, když se vydala na zběsilý a nepromyšlený úprk. Byly sice trochu zmuchlané, takže do města už by s nimi jít nemohla, ale na spaní to nevadilo. Navíc, měla s sebou jen pár kusů oblečení a prosit Naruta o jeho tričko nebo, nedejbože, kalhoty by dnes již určitě nezvládla.
Vydala se tichým krokem ven, v náruči kolem ruky omotané své zbraně a ostatní šaty. Blonďáka našla, jak sedí na gauči a zírá na vyhaslý krb. Černé místo, kde by měl plápolat příjemný oheň, se zdálo prázdné a nepoužité. Rodinný krb byl zkrátka vyhaslý.
"Mám rozdělat oheň?" zeptala se.
"Co?" vyprskl smíchy, po chvíli však utichl. "Ne, to jen…"
Až nyní si uvědomila, že černé pusté místo není to, na co blonďák tak zírá. Všimla fotky vysmáté růžovovlasé dívky v rudém topu s krásnýma očima.
Ta fotka jí otřásla a vyvolala v ní myšlenky, jaké jí nikdy nenapadly.
Vůbec nebyla Narutův typ. Neměla štíhlou postavu, prsa velikosti B a něžné linie boků. Nikdy nebude mít její zelené oči, malé nožky, ani vysoké inteligentní čelo a sebevědomý hravý, i když stále trochu dětsky rozpustilý, úsměv. Nebude měřit sto šedesát pět. A nikdy její vlasy nebudou lesklé, plné života a nápadné, jako ty její.
Vyhrála prostě v loterii genetický handicap.
Nebyla krásná. Nebyla sexy. Nebyla hravá. Nebyla zábavná. A všichni, kdo jí to tvrdili, to říkali, jenom aby jí zvedli sebevědomí při rozchodu. Nebo lhali.
Tiše si přisedla k Narutovi a spolu s ním zírala na svou spolužačku, která měla všechno, co si kdy který člověk na zemi mohl přát.
"Sakura… Sakura je jedinečná žena." Až do chvíle, než Naruto přitakal, si neuvědomila, že to řekla nahlas. Polilo ji horko. Sklonila hlavu, aby to Naruto neviděl a její tmavé vlasy kolem jí utvořily oponu. V pokoji se rozhostilo ticho. Oba dva se cítili, jako by se ve vzduchu snášelo napětí, avšak ani jeden nepromluvil, byť mu to bylo nepříjemné.
Nakonec se Hinata zvedla. "Naruto, sprcha je volná, tak…"
"Jo, jasně," zamumlal, ale nebyla si jistá, jestli jí vůbec vnímal. Ten rychlý pohled, co na ni vrhnul… Skoro, jakoby se díval někam za ni. Hinatu zamrazilo.
"Půjdu nahoru, ano?"
"Jo, jo," souhlasil. Hlas měl však prázdný. Zaváhala, zda by ho opět neměla nějak podpořit. Takového ho ještě neviděla. Buď byl smutný kvůli Sasukemu, smál se a byl šťastný kvůli všemu ostatnímu nebo se jen usmíval. Ale nikdy ho neviděla, že by jen tak seděl s prázdnýma očima a ani se nehnul. Tohle nebyl Naruto jakého znala.
Udělala jeden váhavý krok jeho směrem. Chtěla vidět, jak se do jeho tváře vrací barva a do očí jiskra. Pak si ale uvědomila, že ona není Sakura a nebude, ani kdyby se o to roztrhala.
Ucukla, prudce se otočila a vydala se po schodech do podkroví, kde byla ložnice. V očích jí tlačily slzy, ale nedovolila jim vyjít ven. Už dávno přeci věděla, že milovat ho se jí nevyplatí. Už dávno se přesvědčovala, ať na něj zapomene. To, že to udělala, za to si může sama. Není tedy proč se litovat.
Vstoupila do chodby v barvě něžné modré a tmavého dřeva dveří. Teprve až teď jí došlo, že vlastně nemá ani tušení, kam jít. Mohla se Naruta zeptat, jaké dveře to jsou. Z nějakého důvodu se jí však nechtělo. Cítila se uražená a - byť to bylo divné - ovládala ji zuřivá bezmoc. Další pohled na něj a její fotku… Zatřásla nad tou představou hlavou a rázně otevřela dveře prvního pokoje.
Narazila na kumbál s koštětem, vysavačem, zimními kabáty a dalšími věcmi, co se obvykle schovávají. Tak tady nejspíš postel vážně nenajde. Zavřela a šla dál.
Druhé dveře jí přinesli nečekané překvapení. Byla to pracovna a místo pro relax současně. A zdálo se, že je Sakury. Zatoužila projet všechny poličky, rozdrápat měkké potažení židlí a roztříštit obrázky na stoje. Ale věděla, že nic z toho by nemělo racionální důvod, a dokonce, ani kdyby pročetla tu hromadu dopisů a papírů na jejím stole, nijak by jí to nepomohlo.
S nechutí dveře zavřela a pokračovala. Už zbývaly jen dvoje.
Pokrčila rameny a vydala se do dveří na konci. Sama netušila, proč nešla popořadě a první neotevřela třetí dveře. Asi prostě jen měla dost nudy, stereotypu, nebo se prostě jen rozhodla přestat být sama sebou. Protože čím víc byla sama sebou, tím slabší si připadala.
Poskočila si, což mělo za následek, že jí z ruky vypadl řetízek, který dostala od Kurenai sensei a týmu k úspěšným chuuninským zkouškám. Tušila, že jen v paprscích lamp z ulice ho nenajde.
Rozsvítila.
Pokoj měl barvu velmi světle zelené a doplňovala ji bílá vysoká manželská postel s dvěma stolky. Skříň z tmavého dřeva s jejich povlečením byla v ostrém kontrastu, stejně jako spoustu oblečení po zemi a jasné červené krajkové spodní prádlo s růžovými našitými růžičkami.
Bůhví proč ho sebrala ze země a rozhlédla se, jakoby páchala trestní čin. Nejprve dostala nepopsatelné nutkání všechny její věci vyhodit a vyvětrat její parfém. Zničit veškerou její přítomnost. Zlikvidovat všechno, co po ní zbylo.
Držela v ruce její podprsenku. Opatrně, jako by to byl jedovatý had, co jí může každou chvíli uštknout. Přemýšlela. Tohle prádlo měla možná na sobě, když se spolu milovali. Možná ho jím sváděla. Nechtěla ani vědět, jak se dostalo na zem.
Bez sebemenšího zaváhání se vydala směrem ke koši. Tohle cosi držela před sebou, za co nejmenší kousek to šlo. Možná to byla náhoda, že zrcadlo stálo hned vedle, možná ne, ale jak se tak do něj podívala, neodolala a ze zvědavosti zkusila, jak by v tom vypadala. Zkusila se dívat ze všech možných úhlů pohledu, ale ať tak, či tak, došla k jednomu totožnému závěru: "Divně, divně, divně a zase jenom divně." Povzdechla si a klesla k zemi. Prostě nebyla Sakura, tečka. Kolikrát se o tom ještě bude chtít přesvědčit?

-Muhahaha :D Řeknu vám, že Naruto to není, ale zajímavý tip :D Jak jste již asi pochopili, bude to někdo úplně jiný... Nějaké návrhy? :P
P.S.: Velmi mě potěšil nedělní toplist, ketrý ukazoval 64! =^.^= Jen díky tomu tu máte další díl povídky :) Já jen doufám, že se líbil :) -

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tashine Tashine | 23. září 2013 v 21:07 | Reagovat

Hm...Mohl by to být nějaký hledaný ninja - zločinec nebo stalker. :D Mohl by to být Kiba (stalker), Neji (zločinec :D), napadá mě Shikamaru, když je řeč o stínech. :D Ale ten by byl na stalkera moc línej. Hm...Rock lee? To už jsem asi úplně mimo. :D :D  Doufám, že ne Sasuke nebo podobná hrůza můza, já necu repeté SJM. :D
Pak mě ještě napadá ->
Gaara, protože je divně psychotický, podivný, ale přesto..xD
---
Díl nekomentuji, můj názor znáš: Šup na další díl! :D A už to tak moc neprodlužuj, chci vidět smutného Naruta "truchlit" s Hin! :D

2 Aya Aya | 27. září 2013 v 19:29 | Reagovat

Hádání není nic pro mě, vždycky jsem úplně mimo... Také bych to viděla na Nejiho nebo Kibu. :D
Na konci dílu jsem se skoro smála.:) Jako vždy budu nadšeně čekat na pokračování. Děkuji!
Jinak se omlouvám, že jsem neodpověděla na článek "o poslední kapce", ačkoliv jsem chtěla. Neměla jsem dlouho přístup k internetu, tak to zkusím malinko napravit teď. (Snad nevadí.)Věřím, že psát povídky, které nikdo nekomentuje, musí být dost demotivující. Proto jsem se po tvém prvním článku z sekce "Camelia o..." zastyděla a donutila se začít komentovat tvoje povídky, které se mi dlouhou dobu moc líbí. :) Docela tě obdivuji za vedení blogu a pravidelné vydávání článků. Dříve jsem to sama zkoušela a po chvíli jsem s tím rychle skončila, protže jsem na to prostě neměla nervy. Od té doby si píšu jen sama sobě pro radost.
Takže pokud máš pocit, že tě psaní netěší nebo se ti do něj nechce, z jakéhokoliv důvodu, určitě se do něj nenuť kvůli nikomu. :)
Držím palce v dalším psaní, blogování i ve všem ostatním.

3 Ell. :3 Ell. :3 | Web | 14. října 2013 v 22:57 | Reagovat

Ani se nedivím, že Hinatě Sakuřina podprsenka nesedí, když má tak dvakrát větší prsa.
Nesnáším její nízké sebevědomí, když je to nejkrásnější postava!
Opovaž se z ní dělat něco špatného, kočičky mojí.
Samozřejmě musím pochválit autorku, tedy tebe. V psaní si se hrozně zlepšila, vybrousila sis styl, to hodně oceňuji.
Je radost to číst a nejde skoro přestat. Takže jen tak dál♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DOKAŽME, ŽE FF PISÁLCI (na blogu i mimo něj) JEŠTĚ NEVYMŘELI!


Fancluby pro NH a SS-maniaky. PŘIHLÁSIT se může každý,
kdo má na blogu alespoň 3 jednorázovky/jednu sérii delší
jak 5 dílů. Splňuješ-li tato jednoduchá pravidla
a ještě tě nepřešla chuť,
přihlásit se můžeš ZDE:
Budu se na tebe těšit! :)