Březen 2013

Lay č. III - Dark Side

30. března 2013 v 18:50 | Camelia |  Laye blogu
Už mě začínaly nudit typické vzhledy, tak jsem zkusila něco nového. Kombinaci známé trojice: černé, bílé a červené a negativu. Výsledek už vidíte. Kolik hvězdiček a komentářů si zaslouží? To nechám na vás. Doufám, že se líbí :)


Running through Paris

25. března 2013 v 21:00 | Camelia |  R

DÍLY: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10
Typ: Série
Žánr: Romantika; Humor
Stav: Rozepsáno
Hlavní postavy: Hinata, Kiba, Naruto
Vedlejší postavy: Sakura, Sasuke, Hanabi, Iruka
Psáno: Ich formou, minulý čas
Inspirováno: Vlastní touhou po nových zážitcích
Děj:
Španělsko, země dobrého vína, poměrančů a mořských plodů. Není divu, že Hyuuga Hinata svůj domov miluje a to ani nezmiňujeme její skvělý společenský život, kluka a úžasné přátele. Jenže jednoho dne se dozví, že se musí odstěhovat. Hinata je vytržena ze svého úžasného domova, a přestože může chodit na školu, kam vždycky chtěla, dívat se na Eiffelovku od rána do večera a jíst jen ta nejvybranější francouzká jídla, stesk po starém životě ji ničí a vybíjí si to na svém okolí. Její rodina se rozpadá, z Hanabi se stává stělesněná namyšlenost a matka se propadá do depresí. Hinata všechno svaluje na Francii a nenávidí všechny a všechno, jenže to se změní, když jednou na střeše potká jednoho blonďáka. Dokáže jí naučit lásce k Paříži? A bude poté ještě stále chtít zpět svůj starý život?

Život jedné aristokratky

24. března 2013 v 11:03 | Camelia

Malé skalní město leží na nejvyšší hoře v celém kraji. Kolem něj není nic - jen lesy táhnoucí se od obzoru k obzoru a dole v údolí líně se povalující řeka, jejíž černá hladina lesknoucí se jako zrcadlo odráží potemnělé nebe. Všude panuje tma, klid a ospalé ticho. Kraj působí, jako by neměl, co skrývat, ale i on má svá tajemství. Za chladnými zdmi hradu, tyčícího se nad celým městem jako stín strachu a nepřirozené dokonalosti se v jedné z chodeb klikatících se jako plazící se had ozývají opatrné kroky.

Running through Paris I.

22. března 2013 v 21:06 | Camelia

Stříbrný rover hladce svištěl po šedém povrchu dálnice. Venku byla zima, můj dech se srážel na skle a tvořil na něm malé bílé kroužky. Studený vítr ohýbal větve mladých bříz lemujících silnici a nutil nás tak podělit se o to jediného rozptýlení v této pochmurné krajině šeravých kopců a holých špiček vzdálených Pirenejí, které za obzorem splývaly se sivými mraky nacucanými vodou.

Svět je malý 30 - Letiště

16. března 2013 v 18:34 | Camelia

Letiště bylo daleko - od našeho města skoro tři hodiny cesty. Venku za okny pršelo a šedé nacucané mraky jakoby zrcadlily moji ponurou náladu.
Opírala jsem se čelem o studené sklo auta a snažila se vymyslet, jak tři hodiny vydržím se Sasukem v tak těsném prostoru. Nic mě ale nenapadalo, a tak jsem jen tupě zírala na míhající se krajinu a snažila se vytěsnit ze své osoby úlisné myšlenky: Řekni mu to, řekni mu to…

Prokletý maturiťák

13. března 2013 v 14:08 | Camelia
Prokletý maturiťák je kniha, která dohromady spojuje pět příběhů: Likvidátorčina dcera, Kytička na ruku, Madison Averyová a smrťák, Přísně tajné a Peklo na Zemi a zároveň je takovým nadpisem pro všechny, protože i když každý příběh vypráví o jiné dívce s jinými schopnostmi a s jinými problémy, všechno se nějak týká maturitního plesu - a toho, jak sehnat správného kluka.

Když se holka chystá na maturitní ples, je s tím pokaždé spousta starostí. Musí sehnat šaty a boty, aby byla co nejhezčí nebo aspoň co nejoriginálnější. Musí zajít ke kadeřníkovi a vymyslet parádní účes. A nakonec je nutné sehnat to, s čím je obvykle největší problém - správného kluka. Ono totiž nejde být hvězdou plesu, když má člověk vedle sebe toho největšího losera z celé školy! Ne, na tak důležitou událost, jako je maturiťák, je nutné si obstarat přinejmenším slušný doprovod. Ten kluk nemusí být nutně nejkrásnější, ale měl by být aspoň zajímavý a zábavný. A pochopitelně se vám musí vyrovnat vlastnostmi a schopnostmi, abyste vytvořili správný pár - protože o to přece jde, že ano? To poslední platí zejména pro případ, že máte nadpřirozené schopnosti jako Mary. Nebo když toužíte po někom, kdo vás pořád tak nějak přehlíží, a proto si musíte pomoci kouzly. Nikdo nechce dopadnout jako Madison, která zvolila špatně, zaplatila za to životem a teď se snaží uniknout temné magii svého tanečníka… Zkrátka a dobře, najít správného partnera je démonicky těžké, ale naprosto nezbytné, protože v opačném případě vás čeká… prokletý maturiťák!

Svět je malý 29 - Hra na obě strany

8. března 2013 v 18:10 | Camelia

Stála jsem u skříněk. Dnes jsme měli suplovanou angličtinu, takže se nám protáhl rozvrh o hodinu a Sasuke, který má dnes nějaký sraz, či co, na mě nemohl čekat. Nemrzelo mě to, ale ani netěšilo. Všechno nebylo černé, ani bílé, bylo to prostě šedé. A zrovna tak šedé mi přišla i skutečnost, že o své panenství jsem přišla se svým ex, za zády svého novýho kluka. Když to takhle řeknu, taky vám to zní tak podle?

Zakázané ovoce vždycky nejlíp voní 6

5. března 2013 v 2:03 | Camelia


Nechápal jsem to, jak to, že jsem to nepoznal? Měl jsem v bytě čtyři dny Hinatu a nepoznal jsem rozdíl mezi ní a Sakurou - nebo jisté změny jsem viděl, ale příliš jich nebylo, určitě ne tolik, aby mi došlo, o co tu jde.
"Jsi naštvaný?" ozvalo se najednou vedle mě. Tak moc jsem se soustředil na tok řeky, že jsem si nevšiml Sasukeho. Mlčel jsem a on přikývl.
"Ty snad ne?" zeptal jsem se nakonec.

Knihkupectví

4. března 2013 v 18:37 | Camelia |  TTKM

aneb jak to dopadá, když knihomolovy dáte slevy...

Zdravím n.~
Už je mi zase lépe, děkuju moc za vaše komenáře, docela mě potěšily, i když pravada je, že s návštěvností, jaká byla včera a předevčírem jsem jich čekala víc n.n, což mě přivádí na myšlenku, že vám moje pravidělné psaní nějak nesvědčí :) Dopříště si to budu pamatovat, a teď už k článku ;o)

Všichni umí kritizovat

3. března 2013 v 16:03 | Camelia |  TTKM
Mám jednu dost pitomou vlastnost - velmi velmi snadno se naštvu a urazím. Pokud už na můj blog nějakou tu chvilku chodíte, asi vým neuniklo, že jsme milulý rok o letních prázdinách jsme pořádali tábor, musela jsem nakreslit plakát. Tehdy se mi do toho chtělo, protože všechno se zdálo úžasné. Nadchnul mě ten nápad, jenže už od ledna na mě naléhají, abych nakreslila další, na nový rok.

Zakázané ovoce vždycky nejlíp voní 5

3. března 2013 v 2:03 | Camelia


Neměla jsem tušení, jak dlouho už sedím na gauči a čekám na to, až přijde, ale venku už se stmívalo a Naruto stále nikde. Od pěti hodin, co jsem přemýšlela nad tím, jestli mu to říct, nebo ne, jsem došla k závěru, že musím, jenže už to bylo tak dlouho a já si přála, aby přišel a já mu to mohla říct, dokud ještě mám odvahu, jenže Naruto stále nešel.
Cítila jsem nervozitu, z toho, že nevím, proč se tak zdržel, ale na druhou stranu se mi ulevilo. Doufala jsem, že to třeba to nestihne a já se se Sakurou prohodím dřív, než na to přijde, ale moc jsem tomu nevěřila.

Zakázané ovoce vždycky nejlíp voní 4

1. března 2013 v 23:14 | camelia

Probudily mě paprsky slunce, snažíc se proniknout pod moje víčka. Rozespale jsem zamžourala po pokoji. Ležela jsem v měkké posteli. Nebyla moc velká, zato však pohodlná.
Se spokojeným úsměvem jsem se zachumlala do peřiny a zhluboka nasála její vůni. Byla to mužská vůně kůže, kterou jsem znala. A tím také skončil můj bezstarostný spánek.
Prudce jsem se posadila a rozhlédla se po pokoji. Postel, poličky se svitky, dřevěná podlaha a dvě okna - byl to ten pokoj, ve kterém jsem se včera s Narutem málem…
DOKAŽME, ŽE FF PISÁLCI (na blogu i mimo něj) JEŠTĚ NEVYMŘELI!


Fancluby pro NH a SS-maniaky. PŘIHLÁSIT se může každý,
kdo má na blogu alespoň 3 jednorázovky/jednu sérii delší
jak 5 dílů. Splňuješ-li tato jednoduchá pravidla
a ještě tě nepřešla chuť,
přihlásit se můžeš ZDE:
Budu se na tebe těšit! :)