Just a dream!

20. ledna 2013 v 21:19 | camelia

Kdysi jsem věřila v to, že existuje něco jako pravá ryzí láska. Teď už vím, že jsem žila v naivně krásném snu. Přála bych si, se nikdy neprobudit, ale... Všechny sny jednou skončí.

"Hinato!" Ozve se křik sídlem klanu Hyuuga. Povzdechneš si a otočíš se se přesně ve chvíli, kdy do tvého pokoje vtrhne tvoje mladší sestra sotva popadající dech.
"Copak je, Hanabi?"
"Otec ti vzkazuje, ať rychle jdeš uklidnit... ty víš co myslím, jinak tě zabije. Jo, a abych nezapomněla, vypadá teď právě, jako že to je vážně schopen udělat."
Povzdechneš si. Jak dlouho ti to ještě bude dávat sežrat? Největší trest už si stejně dala sama.
Namísto toho ale jen přikývneš a dodáš: "Vyřiď mu, že do pěti minut jsem tam."
Hanabi se otočí tak rychle, až jí vlasy divoce zavlají, a hbitě jako lasička zmizí za dveřmi. Na tváři se ti rozlije sotva znatelný úsměv. Když jsi byla v jejím věku tak... Zarazíš se a oči se ti obrátí zpět ke knížečce položené na klíně.


Pamatuji si to jako včera. Byla noc, už hluboká, a já čekala na tvou návštěvu. Měla jsem na sobě ty nejlepší šaty a k nim ty boty, cos mi dal. Jenom kvůli tobě, všechno jsem dělala jenom kvůli tobě.

"Hinato! Kde sakra lítáš?!"
"No jo tati!" zakřičíš na zpátek. Víš, že jestli brzy nepřijdeš, nejspíš budeš další čtyři týdny vynášet koš, ale na tom ti teď nezáleží.

Přišel jsi na čas. V rukách nesl pugét bílých nešlechtěných lilií. Nevěděla jsem, kdes je natrhal, ani jak jsi věděl, že jsou mé nejoblíbenější, ale ve chvíli, když si mi je dal, cítila jsem tak velkou radost, že jsem se ti vrhla kolem krku a málem tě porazila. Zasmál ses tím svým kouzelným smíchem a vzal mě kolem pasu. Nebránila jsem se. Protože tehdy jsem ti ještě věřila.

"Hinato! Tak bude to?!" Protočíš oči vsloup - a neodpovíš. Najednou máš pocit, jako kdyby se tvoje tělo i mysl vrátila do doby před dvěma lety, do té doby, kdy se ti zbořil svět.

Vzal jsi mě na večeři do té nejhezčí restaurace, kterou jsem kdy viděla - a to i přesto, že jsem z klanu Hyuuga, který pár z nich vlastní. Celou dobu jsi se choval jako dokonalý gentleman. Po dobrém jídle a skleničce vína rudého jako krev jsme zamířili k tobě domů.

"HINATO!" Rozrazí dveře rozzuřený Hiashi. Na čele mu pulzuje žíla. Normálně by ses vyděsila, ale teď jsi ve stavu, kdy máš úplně jinou realitu, a přesto víš, že jestli se nezachováš jako milá dívenka, následující týdny tvého života budou stát za nic. Jen kvůli tomu jedinému, prostému důvodu se pokusíš zamknout vzpomínky a soustředit se.
"Ano otče?" zeptáš se a usměješ se tak nevinně, jak jen dokážeš. Přesto cítíš, že ti vzpomínky tlačí na pomyslnou uzamčenou bránu. Moc dlouho už je nedokážeš držet pod pokličkou.

Zavřel jsi dveře a zamlknul. Ptala jsem se tě, proč, vždyť sem stejně nikdo nepřijde, ale ty jsi se jen tajemně usmál a přiblížil ses ke mě. Věděla jsem už v té chvíli, co bude dál, ale... Nezastavila jsem to. Tvé rty se přitiskly na mé.

"Nedělej si ze mě srandu a mazej dolů! Nemám na to celej den!"
"To něco má jméno!" zakřičíš nazpátek.
"Já vím!" odsekne, ale ty v jeho očích na chvíli postřehneš záblesk něhy. Pousměješ se. Tak dlouho jste se kvůli tomu hádali. On ho nenáviděl a odmítal připustit možnost, že bys to všechno podstoupila, ale ty ses toho nechtěla vzdát. Nyní jsi ráda, že ses tak rozhodla.

Pomiloval jsi mě, jako by to mělo být naposledy, co jsme se viděli. Bylo to krásné, tak hluboké a jasné, že jsem si myslela, že konečně se dočkám svého šťastného konce. Jenže každá růže má trny.

"Já vím, vždyť už jdu." přikývneš a sejdeš dolů po schodech. Uvidíš svou rodinu. A přesto tě něco v tobě zabolí. Kéž bys tu byl! Ale víš, že on už se nikdy nevrátí.

Ráno jsem se probudila šťastná a doufala jsem, že tě konečně uvidím vedle sebe. Těšila jsem se na to celý svůj život. Když jsem se ale otočila, nebyl jsi tam. Dlouho jsem si naivně myslela, že tě odvolali na tajnou misi, až po několika měsících jsem se dozvěděla pravdu. Odešel jsi, jako bych nebyla nic než jen věc, která se po použití odhodí. Zlomil jsi mě, Naruto, a proto jsem přísahala, že už nikdy nebudu chtít růži.

"Hinato!" vykřikne hlasem plným úlevy tvá matka. V očích má starost. Hanabi neposedně přesedává na pohovce, jako by se bála se k tomu jenom přiblížit. Skoro tě to rozesměje. Pak se ozve křik.

Ale přeci jenom, časy se mění.

Přejdeš k postýlce s bílými nebesy a zvedneš dítě z postýlky. To se ti přitiskne k prsoum a zamrká na tebe malýma modrýma očkama, tak dokonalýma jako byly oči jejího otce. Pohladíš ji po hlavičce a křik utichne. V hlavě ti probleskne vzpomínka na tu poslední noc, která všechno způsobila - a konečně si uvědomíš, že toho nelituješ.
Dítě zatleská ručkama, jako by vědělo, na co myslíš a při pohledu na ni, se nedokážeš ubránit úsměvu.
"Jak jsi se vyspala, Rōzu?"
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se ti tahle povídka?

Ano
Ne

Komentáře

1 Ai Hatake :3x3 Ai Hatake :3x3 | Web | 21. ledna 2013 v 14:37 | Reagovat

Přečetla jsem to zase s otevřenou pusou, jako všechny tvoje povídky. Je to vážně moc pěkný, obdivuju tě. Dokonale píšeš. Nádherný obraty, dobře vymýšlíš slova, moc neopakuješ. Prostě nevím, Občas se tam objeví nějaký to slovo opakovaně, ale dá se to číst moc hezky. Vážně je to krásný, prosím, jen tak dál. Těším se na další povídku!:3

2 KriStý KriStý | 21. ledna 2013 v 23:27 | Reagovat

Je to naprosto dokonalý:3 nemám slov :))

3 magika magika | 22. ledna 2013 v 17:50 | Reagovat

áá dokonalost sama moc,pěkně se to četlo,až jsem se do děje vcítila

4 shinju-u shinju-u | 22. ledna 2013 v 22:08 | Reagovat

o.O

5 shinju-u shinju-u | 27. ledna 2013 v 19:46 | Reagovat

;D

6 E. Haruko (Helenka:3) E. Haruko (Helenka:3) | 30. listopadu 2014 v 10:12 | Reagovat

Skvělé. Naprosto dech beroucí, normálně jsem měla chuť Narutovi zakroutit krkem. :D

7 pisatelka-naoki-keiko pisatelka-naoki-keiko | Web | 17. ledna 2015 v 14:44 | Reagovat

Uf, jsem ráda, že konec od Kishimota takový nebyl, ale to neznamená, že by se mi tvé povídky nelíbily. Je to velice čtivé a člověk ten děj u toho prožívá, dobrá povídka ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DOKAŽME, ŽE FF PISÁLCI (na blogu i mimo něj) JEŠTĚ NEVYMŘELI!


Fancluby pro NH a SS-maniaky. PŘIHLÁSIT se může každý,
kdo má na blogu alespoň 3 jednorázovky/jednu sérii delší
jak 5 dílů. Splňuješ-li tato jednoduchá pravidla
a ještě tě nepřešla chuť,
přihlásit se můžeš ZDE:
Budu se na tebe těšit! :)